Lienz: Sluneční terasa s prázdnými sjezdovkami

Středisko Zettersfeld nepatří mezi největší ani nejmodernější rakouské areály, není příliš komerční, což přináší jeho hlavní výhodu, tedy že nejde o žádnou masovku. Znamená to, že areál nepraská ve švech a sjezdovky nejsou rozježděné už v půl jedenácté dopoledne. Co do počtu kilometrů tratí jich Zettersfeld nabídne 21, nicméně na nich ve všední den lyžujete prakticky sami a dostatek prostoru nabídnou v pohodě i o víkendu. Tahle komornost a prázdné upravené sjezdovky nás zaujaly už loni a letos jsme si to jen potvrdili.

V polovině ledna tu vládly perfektní lyžařské podmínky. I když dole v Lienzu nebylo po sněhu ani památky, jakmile nás kabinková lanovka vedoucí přímo z okraje města Lienz (728 m n. m.) vyhoupla na prosluněnou zasněženou terasu Zettersfeld (1812 m n. m.), nebylo o zimních podmínkách pochyb a člověk měl skoro pocit, že odcestoval v čase do jiného ročního období.

Na sjezdovkách byl dostatek sněhu, ostatně díky počtu kolemjdoucích skialpinistů zřejmě i mimo ně, mrznoucí teploty pak zajišťovaly rovný povrch tratí i v pozdním odpoledni, tedy netvořily se žádné muldy ani plotny.

Sjezdovky na Zettersfledu mají pěkné parametry, převažují spíš červené tratě, které jsou dobře přehledné a mají příjemný sklon, na kterém není potřeba šoupat, naopak se to na něm dá krásně pokládat na hrany. Červené sjezdovky tu protkávají i tratě modré, takže prakticky každý červený úsek se dá objet po mírnější variantě, na které se dá ovšem rovněž svézt v relativně sportovním duchu.

Z červených sjezdovek je tu nejprudší a nejrychlejší trať číslo č. 4 Goldender Pflug, která spadá v rovném přehledném úseku z vrcholu Steinermandl (2278 m n. m.), posléze se stočí do levotočivé zatáčky a naservíruje carvovací ranvej až k nástupu sedačkové lanovky.

Tuhle sjezdovku mám nejradši hned na první jízdy, protože zatímco všichni ranní lyžaři volí pohodlněji dostupnou čtyřsedačku Wartschenbrunn, my si od výstupu kabinkové lanovky Zettersfeld vyšlápneme ještě kousek do kopce a dáme pár schodů, abychom byli první u lanovky na Steinermandl, a zmíněná červená je na několik ranních jízd liduprázdná a prakticky netknutá.

Co se týká černých sjezdovek, nabídne Zettersfeld jen jeden kratší úsek s názvem Osthang, ten je ale po celé délce i šířce přehledný, takže se to tu nemusíte bát pustit (brzdit budete až na následné křižovatce).

Osobně se mi moc líbí také červená sjezdovka 8a Peheim, a to zejména její lesní pasáž, která mi profilem lehce připomíná červenou sjezdovku na Rýžovišti. Tato sekce má totiž konstantní červený sklon, který má přesně tolik procent, kolik je potřeba pro sportovní pokládané oblouky. Navíc je tento úsek rovný, až do zatáčky nikterak členitý, takže i příjemně přehledný a na horní hraně si tak můžete počkat, až budete mít sjezdovku jen sami pro sebe.

Tajným tipem na manšestr i odpoledne je pak červená sjezdovka č. 5 Schoberköpfl, kterou obsluhuje kotvový vlek a všichni víme, že ne každému se chce při komfortu sedačkových lanovek jezdit na kotvě, takže se tu v průběhu dne projede lyžařů jen po málu a manšestrové proužky tu lze zahlédnout i odpoledne.

Mně osobně jezdit na kotvě nevadí, naopak mi to nostalgicky připomíná „staré dobré časy“, nohy mě z tohoto způsobu jízdy nebolí, takže jsme tu vystřihli asi šest sportovních jízd po sobě, přičemž nás tu i bavily terénní zlomy na sjezdovce, které jízdu na jinak přehledném manšestrovém letišti zpestřovaly.

I když tu píšu převážně o sportovních sjezdovkách, dá se tu odpočinout i na nějaké té „vyhlídkové“ modré. Pro milovníky panoramat by mohla být zajímavá právě sjezdovka č. 9 Panorama (sice v mapičce červeně značená, ale klidně bych ji oštítkovala modře) nebo modrá sjezdovka Familienabfahrt.

Obě tratě startují v nejvyšším bodě střediska na Schoberköpflu (2278 m n. m.) a v pohodovém tempu křižují celé středisko napříč, načež po modré sjezdovce č. 8 dovedou lyžaře až do nejnižšího bodu střediska na Faschingalm (1660 m n. m.). V podstatě jde o takovou kratší lyžařskou výletní trasu s výhledy přímo na Lienzské Dolomity.

Hlavně vy, kdo nedáte dopustit na ranní manšestr a brzké lyžování, nenechte se zmást provozní dobou lanovky uvedenou na stránkách střediska. Ačkoli je začátek provozu lanovky psán na 9 hodin ráno, zřejmě se tím myslí provoz nahoře na Zettersfeldu a gondola z Lienzu vyráží už krátce po půl deváté. Když budete na hlavní parkoviště přijíždět krátce po osmé, budete to mít i s koupí skipasu akorát.

Zettersfeld by mohl zajímat i rodiny s dětmi, a to hned z několika důvodů. Jednak je tu možnost bydlet přímo u sjezdovky, máte tedy dítko na dohled z ubytování a ráno jen vyhodíte lyže z lyžárny rovnou na sníh, jednak jsou tu pro děti logicky odstupňované zóny, kterými s nabývajícími zkušenostmi mohou postupovat.

Ti nejmenší mohou zavítat do oploceného malého dětského parku s kratším pojízdným kobercem, zkušenější mohou trénovat obloučky na cvičném svahu s dětskou pomou a následně se děti mohou vyřádit ve Fun Aree s množstvím lyžařských atrakcí pro děti, která je ovšem rovněž od okolního ruchu bezpečně oddělená.

Fun Area je vystavěná na modré sjezdovce Idlboden a zahrnuje jízdu v brankách, jízdu v terénních vlnách, kolem slalomových zvířat, průjezd podjezdovými brankami, a dokonce i tři malé bedýnky, které simulují malé skoky. A měli jste vidět, jak to na nich malí prcci váleli. Vstup do Fun Arey je zdarma.

Na prosluněné zetttersfeldské terase se dají také dobře kombinovat pěší výlety se sáňkařskými radovánkami. Nejčastější model byl ten, že si návštěvníci vyjeli autem na parkoviště na Faschingalm, u lanovky si zdarma zapůjčili sáňky, vyšlápli si s nimi kousek do kopce k horské chatě Naturfreundehütte, svezli se na dobrý oběd do horské restaurace Meki’s a po obědě se mohli opět svézt přímo po sáňkařské dráze až k autu.

Druhou variantou je, že se necháte vyvézt kabinkovou lanovkou na Zettersfeld a odtud jdete cca 45 minut pěšky k chatě Naturfreundehütte. Pak si užijete 1,5 km dlouhou sáňkařskou dráhu až k nástupní stanici sedačkové lanovky Faschingalm, kde necháte sáňky a opět jdete cca 45 minut pěšky zpět k horní stanici kabinkové lanovky.

Zettersfeld nabízí také množství značených skialpových tras, které jsou vedené mimo sjezdovky a skialpinistu zavedou do hloubi Vysokých Taur. Jednak je tu možnost zaparkovat na Faschingalm a dál se vydat po skialpové cestě oddělené od sjezdovky, jednak se dá i lanovkou vyvézt na Schoberköpfl a odtud už mimo sjezdovky a civilizaci stoupat dál do hor.

Co se týká gastronomie, horské hospůdky tu nabízejí tradiční rakouskou kuchyni a my tu máme oblíbené rovnou dvě. Na oběd většinou zavítáme do restaurace Mecki’s, která nabídne moderní interiér se spoustou oken s výhledem na Lienzské Dolomity, při slunném počasí je nejlepší výhled z otevřené terasy.

K jídlu si tu můžete poručit například vídeňský řízek (16,90 eur/419 Kč), regionální specialitu Osttiroler Schlipkrapfen (13,90 eur/345 Kč) – zjednodušeně řečeno něco jako pirohy, nebo „frankfurter“ s hranolkami (9,90 eur/245 Kč).

Druhou oblíbenou hospůdkou je Panoramarestaurant Steinermandl, která je nejvýše položenou restaurací v areálu, a tak máte odtud nejen výhled na Lienzské Dolomity, ale také na vedlejší areál Hochstein.

Také tato restaurace nabídne otevřenou terasu s rakouskou jídelní klasikou, výběr v jídelníčku je možná o něco pestřejší a tamní „šnitzl“ nám snad z celého Rakouska chutnal nejvíc. Na poslední drink se zastavte právě tady, sluníčko tu svítí nejdéle, a tak si tu můžete užít nefalšovaný alpský západ slunce. Kabinková lanovka do Lienzu jezdí až do 17 hodin, takže se nemusíte bát, že byste dolů museli pěšky.

Zettersfeld spadá pod Lienzer Bergbahnen, stejně jako vedlejší kopec Hochstein. Sjezdovka na Hochsteinu by měla být letos připravená víc než poctivě, protože se na ní jel v prosinci Světový pohár žen v alpském lyžování.

Přesto Hochstein nemusí být jen pro profíky a do prvního mezipatra vezměte klidně i své ratolesti, pro které je tu rovněž připravená Kids Area, tedy dětský park. V Lienzu pak nejsou jen exluzivní sjezdovky, ale také hotely.

Může se vám hodit na Firmy.cz: Lyžařské areály