Lidské mraveniště v podobě nejrušnější křižovatky světa

Příchod k atrakci Shibuya Sky rozhodně nenechte na poslední chvíli. V okolí známé křižovatky není zrovna jednoduché se zorientovat. Než se ve správné budově dostanete k tomu pravému výtahu, hodnou chvíli to trvá.

Vstupné, které se kupuje na webu dopředu na konkrétní den a čas, vyjde dospělého na 2500 japonských jenů (380 korun), studenty na 2000 jenů (306 korun) a děti školou povinné na 1200 jenů (183 korun). Nejmenší návštěvníci od tří do pěti let zaplatí 700 jenů (107 korun).

V přízemí multifunkční budovy Shibuya Scramble Square musíte najít výtah do 14. patra, kde je vstup na atrakci poeticky pojmenovaný Sky Gate – Brána do nebes. Počítejte s frontami a následnou nutností projít větší část 14. patra. Abyste byli vpuštěni, nesmíte se nejen opozdit, ale je vyžadováno dorazit s alespoň 15minutovým předstihem.

Po kontrole vstupenek vás obsluha nasměruje k výtahu. Po nastoupení všech pasažérů zhasnou světla a na stropě se rozzáří video animace. Bubliny a světelné spirály spolu s podmanivým zvukovým doprovodem vás „vytáhnou“ do 45. patra. Rychlý výtah překoná celkem 31 pater zhruba za 30 sekund. Ideou tvůrců bylo simulovat efekt teleportu.

Ve 45. patře si do skříněk odložíte batohy, čepice, zkrátka vše, co by mohlo překážet, spadnout nebo uletět. Pokud s sebou budete brát větší foťák, musíte jej mít na popruhu kolem krku. Když popruh nemáte, bude vám na dobu prohlídky zapůjčen. Pak už jen nastoupíte na eskalátor, který vás z vnitřní temnoty vyveze do venkovního prostoru zvaného Sky Stage tak blízko nebesům, jak to v okolí Šibuje jde.

Vyhlídkové patro obehnané čirým sklem různé výšky ve 229 metrech nad mořem je jedním z nejlepších míst, kde pozorovat nejen křižovatku, na níž přejde na zelenou na semaforu zároveň tři tisíce lidí, ale i zdánlivou nekonečnost 14milionového velkoměsta. Výhled na Tokijskou věž nemůže chybět.

Můžete se po vlastní ose procházet a užívat 360stupňový rozhled na město, lehnout si do hamak ve stylu velkých rybářských sítí a zírat na nebe, navštívit obří kompas, ve večerních hodinách si užít světelnou show či si vystát frontu a nechat se komerčně zvěčnit na nejfotogeničtějším místě patra. V tom případě ale počítejte s alespoň hodinovou frontou. Kdo to s foťákem trochu umí, pořídí na jiném místě vyhlídky uspokojivější památku.

Příležitostně si na vyhlídkové platformě můžete i zacvičit. Lekce jógy či pilates ve 229 metrech nad mořem stojí v přepočtu přes 700 korun a vstupné na atrakci je již obsaženo v ceně.

Poživačněji založení návštěvníci si můžou dát něco k pití či svačinku ve Sky Baru. Buď si takzvaně na stojáka vyberete a zaplatíte pití až na místě, kdo chce sedět, musí si předem koupit vstup do zóny s posezením a dvěma drinky v ceně za více než 800 korun. Nebo dráž, pokud si chce v působivých kulisách vychutnat šampaňské.

Vyhlídkové patro je otevřeno od desáté hodiny dopolední do jedenácté večerní s tím, že poslední vstup je ve 21:20. Bar funguje dle ročních období. Ve výšce více než 220 metrů můžete navštívit i uměleckou galerii s výhledem na město.

Shlížet na rušnou pulzující metropoli, lidské mravence na nejznámější křižovatce, kolony aut působící jako jiskřící řetězy a ikonické tokijské mrakodrapy je samo o sobě více než spektakulárním zážitkem.

A sjíždět zpět po eskalátoru s nerušeným výhledem do hlubiny tokijských ulic udělá dojem nejen na zapřisáhlé akrofobiky. Pokud to zvládnete bez šimrání v podbřišku, můžete se bez obav vypravit do centra dění a legendární křižovatku si přejít křížem krážem. Jen pro ten pocit být na chvíli součástí onoho mraveniště…