Článek
Data do mapy jsou shromažďována od nejrůznějších bezpečnostních agentur či Světové zdravotnické organizace. Roli při tom hrají tři základní kritéria, a to obecná bezpečnost, zdravotní rizika či bezpečnost dopravy. Nejhůře z toho z hlediska bezpečnosti vycházejí kromě Afghánistánu, Libye a Somálska například Mali, Jižní Súdán, Sýrie, Jemen nebo Středoafrická republika.
Naopak vůbec nejbezpečnějšími zeměmi jsou především severské státy, v mapě označené zelenou barvou jako zanedbatelné riziko. Jsou to Island, Norsko, Finsko, Dánsko, ale také Lucembursko, Švýcarsko nebo Slovinsko. Česká republika je spolu s většinou evropských zemí označená žlutou barvou, která značí nízké riziko. Severské státy mají také velmi nízká zdravotní rizika a mají bezpečné silnice, což z nich dělá ideální turistické destinace.
Úroveň zdravotních rizik: světle zelená značí nízká rizika, červená vysoká. Hnědou barvou jsou označeny země, kde může dojít k rapidnímu rozvoji zdravotních rizik.
Z hlediska zdravotních rizik jsou na tom nejhůře některé africké státy, opět Libye, Jižní Súdán či Somálsko, dále třeba Sierra Leone, Libérie, Středoafrická republika či Eritrea. Červeně jsou označeny také Venezuela, Haiti nebo Severní Korea.
Nízká zdravotní rizika označená opět zeleně jsou ve většině Evropy, ale také v Severní Americe, Turecku či Austrálii nebo Japonsku. V zemích jako jsou Rusko, Čína, Brazílie, Indie nebo Kazachstán hrozí podle mapy rapidní nárůst zdravotních rizik.
Poslední sekce označuje bezpečnost a rizika na silnicích. Nejsvětlejší barva značí velmi malá rizika, nejtmavší zase největší.
Co se týče bezpečnosti silnic a dopravy obecně, dopadla nejhůře Afrika, označená tmavě hnědou barvou. Vysoká rizika hrozí skoro ve všech zemích od Libye přes Niger, Čad, Demokratickou republiku Kongo až po Zimbabwe a Jihoafrickou republiku.
Nejbezpečnější jsou silnice ve Skandinávii nebo Německu, Francii, Velké Británii, Kanadě, Austrálii či Japonsku. O něco hůře dopadly Česká republika, Polsko, Itálie, USA nebo pobaltské státy.
