Létání zůstává nejbezpečnějším způsobem přepravy. Navzdory tragédiím z konce roku

Rok 2023 se do dějin osobní letecké přepravy zapsal jako jeden z nejbezpečnějších vůbec, což ve své pravidelné analýze tehdy uvedla nizozemská společnost To70. Roku 2024 se sice nepodařilo vyjít s tak dobrým skóre, přesto jsou obavy z létání liché, míní Hassan Šahidi, šéf neziskové organizace Flight Safety Foundation, která se zabývá všemi aspekty bezpečnosti v letectví.

„Za rok 2023 nedošlo k žádné smrtelné nehodě na komerčním letadle. V roce 2024 odbavilo letecké odvětví na pět miliard pasažérů po celém světě. A takřka do posledních dní to vypadalo, že rok 2024 zopakuje bezpečnostní rekord,“ okomentoval Šahidi pro server EuroNews.

Také podle Massachusettského institutu technologie je létání bezpečnější než kdy dříve. Mezi léty 2018 a 2022 bylo riziko úmrtí při cestě letadlem zhruba jedno na 13,7 milionu cestujících. V období mezi roky 2008 a 2017 přitom vycházelo jedno úmrtí na 7,9 milionu nástupů do letadla a v takzvané zlaté éře letectví, mezi lety 1968 a 1977, vycházelo jedno úmrtí na každých 350 tisíc nástupů.

Výzkum floridské Embry-Riddle Aeronautical University ukázal, že až 80 procent leteckých neštěstí může být zaviněno lidským faktorem. Chyba pilotů stojí za asi 53 procenty nehod, zatímco technické závady vedou k fatálním nehodám asi v 21 procentech.

Výrobce letadel Airbus podle EuroNews analyzoval nejnebezpečnější části letu – těmi jsou vzlet a přistání. To potvrdilo také prosincové neštěstí v Jižní Koreji, k němuž došlo právě při přistání, ačkoli roli sehrály i další faktory.

„Neštěstí u Jeju Air zahrnovalo mnoho faktorů, od střetu s ptáky až po přistání bez podvozku a klapek. Tohle všechno bude zevrubně prošetřeno, aby se mohla určit přesná příčina. Díky tomu se podniknou náležité kroky, aby k něčemu takovému už nedošlo,“ řekl Šahidi.

U letadla Azerbaijan Airlines, které havarovalo v Kazachstánu, vyšetřování stále probíhá. Předběžné nálezy ovšem naznačují, že byl stroj zasažen protileteckou střelou z Ruska, kvůli níž došlo k poklesu tlaku v kabině a ztrátě kontroly nad strojem.

Agentura Evropské unie pro bezpečnost letectví (EASA) v této souvislosti zveřejňuje informace o konfliktních zónách, které dopravce informují o potenciálních rizicích. „Neuzavíráme vzdušný prostor a nemáme ani právo někomu přikázat, aby se určitému vzdušnému prostoru vyhýbal. S poskytnutými informacemi musí každé aerolinie pracovat podle vlastního uvážení,“ uvedla mluvčí EASA Janet Northcoteová.

Drobnou špetku optimismu může podle EuroNews lidem dodat fakt, že i takové katastrofy činí letectví do budoucna bezpečnějším. Vyšetřovatelé budou totiž velmi zevrubně pátrat po příčinách nehod, aby k něčemu podobnému už nedošlo. Z nálezu vyplyne řada doporučení, jak se rizikovým situacím vyhnout či jak se v nich zachovat lépe.

„Kdykoli dojde k nějaké tragédii, analyzujeme, co se stalo, abychom pomocí náležité akce zajistili, že ke stejnému typu nehody už nedojde. To je jedna ze silných stránek letecké bezpečnosti,“ míní Northcoteová.

Jako příklad uvádí EuroNews i teroristické útoky z 11. září, bez kterých by v USA nevznikla agentura pro bezpečnost v letectví. Díky pohřešovanému letounu Malaysia Airlines jsou zase všechna letadla trasována v reálném čase. „Tento neustálý cyklus vylepšování je na letecké bezpečnosti tím zásadním,“ tvrdí Northcoteová.