Lesopark Cibulka ukrývá nejstarší pražskou rozhlednu

Příběh Cibulky se začal odehrávat ve 14. století a velmi typické je pro ni střídání období rozkvětu a úpadku. V místě starých vinic stával dědičný dvůr košířské vrchnosti, který patřil písaři královské kuchyně Karla IV. Jindřichu Názovi.

Co se týče pojmenování parku, to pochází z 15. století z doby, kdy usedlost patřila tehdejším vlastníkům rodu Cibulovských z Veleslavína.

Důležitou postavou byl pro usedlost především pasovský biskup Leopold Leonhard Thun-Hohenstein, jenž nechal na začátku 19. století celý areál a jeho okolí nákladně opravit, a usedlost se tak těšila svému největšímu rozkvětu. Statek přestavěl na empírový zámeček a na přilehlém pozemku zřídil přírodní park, který doplnil řadou drobných staveb a soch. Krátce po biskupově smrti však zámeček vyhořel a od té doby spíše jen chátral.

Ve 30. letech 19. století byla dokonce z parku odcizena jedna ze soch a skleněné zvonky na střeše Čínského pavilonu. Celý areál byl navíc v 70. letech 19. století zmenšen výstavbou železnice.

Ve 20. letech minulého století lesopark vlastnil J. Hyrous, od kterého jej zakoupila pražská obec a na volných plochách vysadila nové stromy, zrestaurovala vybrané sochy a upravila cesty. Obnova areálu kromě statku a Čínského pavilonu, které nejsou majetkem Prahy, proběhla v letech 2000 až 2014.

Po desítkách let úpadku se usedlosti Cibulce opět blýská na lepší časy. Jak si sami můžeme při návštěvě všimnout, v areálu probíhají aktuálně stavební práce.

Od roku 2021 je usedlost v rukou Nadace rodiny Vlčkových, která celý areál koupila ve zcela havarijním stavu. Do roku 2026 jej má v plánu zrekonstruovat a vybudovat v něm Středisko dětské paliativní péče s lůžkovým hospicem. Usedlost bude zároveň zpřístupněna veřejnosti a měla by znovu získat zpět podobu, kterou měla z doby biskupa Thun-Hohensteina.

Cibulka je velmi dobře dostupná městskou hromadnou dopravou. Naši procházku začneme od tramvajové zastávky Poštovka. V její blízkosti je také bezplatné parkoviště Kotlářka pro možnost dopravy autem.

Jako první míjíme rybník. Na informační tabuli se můžeme dočíst, že nádrž byla vybudována pro zklidnění povodňových průtoků Motolského potoka a roku 2017 prošla náročnou revitalizací.

Pokračujeme dále kolem sochy sv. Jana Nepomuckého, která zde stojí od roku 1822 a je v parku vlastně jedinou sochou inspirovanou církevní tématikou. Cesta nás dále vede k nedávno opravenému Čínskému pavilonu, který zdobí svah s ovocným sádkem posetým květinami, jenž přímo vybízí k uspořádání pikniku. Patrová osmiboká stavba inspirovaná čínskou architekturou nás upoutá především neobvyklým dvojitým točitým schodištěm.

Od pavilonu je přímý výhled na další sochu, tentokrát v podobě Dia. Samotná usedlost se nachází hned vedle pavilonu a do ní se snad podíváme po dokončení rekonstrukce.

Kolem usedlosti vede klikatá cestička vedoucí na nejvyšší bod celého areálu. Na něm se mezi stromy ukrývá kamenná věž s volně přístupnou vyhlídkou, která je nejstarší rozhlednou v Praze. Připadáme si jako při návštěvě pozůstatků nějakého starého hradu a nejsme daleko od pravdy. Tato 13 metrů vysoká kamenná rozhledna byla totiž vybudovaná jako umělá zřícenina.

Na její vrchol nás vede 76 úzkých schodů a poskytne nám výhled na Motol, Kotlářku i Řepy, výhled je však dosti omezen vysokým porostem. Pod rozhlednou se otevírá uměle vytvořená jeskyně zvaná Dantovo peklo se sochou Krona, který levou rukou svírá krk drobné postavičky, a proto se mu říká také Škrtič. Naproti němu jsou umístěné i lavičky k posezení.

Nedaleko zříceniny pak nalezneme hezké jezírko s malým mostem a altánkem, na něž dohlíží socha Diany, bohyně lovu, se svými psy, a o pár kroků je za ní tak trochu ukrytá stejnojmenná studna.

Vedle vyhlídky stojí takzvaná Hájovna. Jedná se o lesní infocentrum, prostor pro workshopy rodičů s dětmi a cvičení pro seniory. Tady se zabaví především malé ratolesti. Pro ně je tu připraveno několik různých výzev.

Jednou z nich je například vytvoření reportáže o životě v lese. Dále se mohou zapojit do záhadné hry Zmizelý zahradník s dvoukilometrovou trasou. Děti v textu doplňují tajenku, a navíc se dozví něco nového. Hry jsou s pracovními listy k dispozici na stránkách spolku Hájovna.

V lese najdeme jak lavičky k posezení, altány, tak i dětské hřiště. Opomenout nelze ani romantickou stavbičku zvanou Poustevna neboli atrapu středověké gotické poustevny, kterou potkáme v jižní části pár kroků od hřiště.

V parku narazíme na mnoho krásných stromů, zejména na duby a jasany. Většina z nich jsou prohlášeny za památné a dosahují úctyhodných rozměrů s obvodem kmene až pět metrů. Celý areál nám dává pocit, jako bychom se ocitli mimo rušnou Prahu a vysoké porosty jako by celý park uschovaly do pomyslné bubliny.

Kromě pěkných staveb a soch tu nalezneme především klid. Lesopark Cibulka je proto ideálním místem pro podzimní procházku a dobití energie.