Článek
Ljouwert, Liwwadden nebo Leewadden. To je jen zlomek z nějakých 225 jmen, která Leeuwarden vystřídal od 11. do 19. století. „Snažíme se přivést jazyky k životu a neexistuje k tomu snad lepší místo než město, které má svou vlastní lingvistickou historii,“ tvrdí programový ředitel muzea Siart Smit. „Tohle je bilingvální provincie, kde se mluví jak frísky, tak nizozemsky a v Leeuwardena žije 128 národností,“ doplnil. Fríština je pojmenovaná podle provincie, jíž je Leeuwarden správním střediskem.
Když člověk zabrousí hlouběji, zjistí, že oněch 225 jmen, které město mělo, je skutečně rozmanitých a jen zhruba 100 jsou variace na současný název. Podle BBC za to mimo jiné může geografická poloha — Frísko i dnes považují Nizozemci za jakousi zahraniční zemi.
Ačkoli vypadá Leeuwarden na první pohled jako spousta dalších nizozemských měst - se svými kanály a cyklisty -, život je pomalejší a obyvatelé jsou méně otevření. Jelikož je Frísko nejméně zalidněnou oblastí v zemi, byl to v minulosti důvod, proč se právě tam míchaly národy Franků, Holanďanů, Vlámů, Sasů nebo Valonů.
Žádná ustálená podoba
Lokální historik Henk Oly ale tvrdí, že ani přesto není proměnlivost jmen na první pohled zcela zřejmá. Leeuwarden, což je oficiální nizozemský název, má i svou frískou verzi, která zní Ljouwert, ale podle dalších lokálních dialektů Leewwadden a Liwwadden. Aby celá situace nebyla málo komplikovaná, tak se městu v dalších částech provincie říká Luwt a v průběhu století učenci jméno města často přepisovali do latiny jako Leovardia.
„Před rokem 1804 neexistovala žádná ustálená psaná verze a každý jméno víceméně psal podle svojí výslovnosti. Mohli jste psát Ljouwerd nebo Ljouwert, protože d na konci zní jako t. Stejně tak Lyouwerd, Ljouwerd nebo Liouwerd budou mít ve výsledku stejnou výslovnost,“ tvrdí Oly s tím, že variant, které se dají kombinovat, je prakticky nekonečné množství.
O seznam všech známých verzí jmen města se v 19. století postaral syn tamního stříbrníka Wopke Eekhoff, který přijal práci městského archiváře. Byl pověřen tím, aby našel vše, co se týká historie města. Díky němu se ví, že hláskování jména města se měnilo prakticky každé dva roky. Vše se změnilo znovu na konci století, když Královská nizozemská akademie umění a věd a Královská nizozemská geografická asociace publikovaly první seznam se jmény nizozemských reálií.
„Dokonce ani dnes nemají nizozemská města a vesnice jména ustálená naší vládou,“ tvrdí Oly s tím, že v Leeuwardenu stále využívají poznatků, které sesbíral archivář Eekhoff. „Nejsou žádná pravidla, takže od 20. století se zkrátka píše v nizozemštině Leeuwarden a fríské správní úřady se drží podoby Ljouwert.
Pro dnešního návštěvníka mohou být jména zavádějící. Na městských vlajkách je totiž vypodobněn lev — leeu — takže si mnoho lidí myslí, že na něj název města odkazuje. „Není to správná domněnka,“ řekla pro BBC průvodkyně Christina Volkerová. „Jméno pochází ze slova leeuw, což znamená bezvětří. Warden jsou ve fríštině malé vršky. Město je totiž vybudováno na třech umělých návrších, které ho chránily před mořem,“ dodala.