Kypr - ostrov, kterým kráčely dějiny

Článek

Ostrov byl obydlen dávno před naším letopočtem, důkazem jsou mnohé architektonické památky. Velká část z nich je neuvěřitelně zachovaná. Mozaiky i památky vyjevují mnohé ze starých řeckých bájí, raného křesťanství i pozdějšího osídlování.

Paleo Pafos - rodiště bohyně lásky Afrodité

Zde byl nejvíce uctíván kult bohyně lásky Afrodíté. Jak praví legenda: u nedalekých skal na místě Petra Tou Romiouse se Afrodité zrodila z mořské pěny, vylezla na Kypr a stala se jedním z jeho symbolů. Právě zde se nacházela v antických dobách její svatyně, kam putovali její oddaní věřící. Tady leželo ve starověku i správní centrum původního Pafosu.

Afroditina lázeň se nachází u města Pafos. Zde se bohyně lásky Afrodité koupala se svým nejoblíbenějším milencem Adonisem.

Na tomto místě se bohyně lásky Afrodité zrodila z mořské pěny, vystoupila na Kypr. Dnes kdo se na tomto místě vykoupe, omládne o deset let.

Klášter Panayia u Pafosu, u kterého se nachází sloup sv. Pavla, u něchož byl apoštol Pavel údajně zbičován. Kypřané očekávají letos příjezd papeže Benedikta, jenž by se měl právě na tomto duchovním křesťanském místě zastavit.

Sloup, u kterého byl údajně přivázán svatý Pavel, Ježíšův apoštol, při bičování.

Skalnaté útvary na pobřeží nabízejí nádherné pohledy.

Sloupy v hrobkách jsou stavěny v dórském slohu: označují jej triglyfy (římské III nad sloupy), aténský sloup s jednoduchým zakončením nahoře i u země. Od roku 1980 jsou chráněny UNESCO.

Hrobky byly novým domovem mrtvých, proto se podobaly domům, v nichž mrtví přebývali zaživa.

Poblíž kyperského města Pafos se na pobřeží nacházejí královské hrobky. Budovaly se v rušných částech měst. Věřilo se, že se mrtvý bude mít čím zaobírat a nebude strašit mrtvé.

Mozaiky na zemi jsou poskládány z malých kamínků, mozaiky na stěnách byly zničeny zemětřesením.

Světový unikát: mozaika byla zničena při zemětřesení ve 3. stol. n. l. a již tehdy restaurována. Vyobrazuje Thésea v labyrintu v zápase s Mínotaurem, na levé půlce na ně kouká Ariadné.

Veřejná wc dříve pojala až 30 lidí, trávili zde hodně času diskusemi. Neměli kabinky, ale seděli dokola, před nimi byl žlábek s čistou vodou, kterou se umyli. Výkaly se spláchly vodou z přilehlých lázní.

Kanalizační systémy měli Kypřané propracované.

Théseovy domy v pafoském přístavu na Kypru

Dnes již můžeme zaznamenat méně zachovalých staveb. Dochovaly se i zbytky několika bran a sloupoví, přesto za centrum tohoto naleziště označujeme spíše pevnost La Covocle, jejíž jádro pochází z dob křižáckých tažení.

Plodnost zajistila právě Afrodité

V pevnosti La Covocle je i muzeum s velkým mýtickým tmavým kamenem, který chodily ještě v dobách poměrně nedávných uctívat ženy, které si chtěly ve jménu kultu Afrodity pojistit plodnost. Druhá expozice je věnována především výrobě cukru na ostrově, který byl ve středověku významným vývozním artiklem mířícím do evropských zemí. Předveden je postup tvorby cukrových homolí.

Archeologický park v Pafosu

Archeologický park v Pafosu byl objeven zčásti náhodou ve druhé polovině dvacátého století. Mozaiky ze druhého až pátého století, odkryté a pečlivé zrestaurované v Aionově, Dionýsově a Théseově domě se velkou měrou zasloužily o to, že toto jedinečné kulturní dědictví rozšířilo bohatství UNESCO.

Nejbohatší sbírka mozaik z řecké mytologie pochází převážně ze třetího století a je ukryta pod novodobou ochrannou střechou Dionýsova domu. Vila skýtá výjevy z milostného života mnoha mytických párů včetně zobrazení Narkissose (Narcise) a jeho zamilovanosti v sebe sama.

Do této skříně ve zdi v kostele sv. Kříže v Omodosu sv. Helena roku 327 ukryla kus kříže, na němž byl ukřižován Ježíš Kristus spolu s kusem provazu.

Každá věž má svůj zvon se specifickým zvukem.

Zachovalé vázy na víno se válí v rohu zahrady obytného domu na vsi.

Představený v kostele sv. Janise lambadise a sv. Iraklidia

V kostele sv. Jána, jenž uzdravoval slepé, jsou paradoxně vyškrábány oči na ikonách na stěnách. Oči vyškrábali Turci z Osmanské říše, kteří oblast dobývali.

Lebka sv. Jána, jenž uzdravoval slepé, je ukrytá pod zlatou korunou. Děkovné nápisy na stěně okolo jsou 200-300 let staré.

Kostel sv. Janise Lambadise a sv. Iraklidia ukrývá lebku sv. Jána, jenž uzdravoval slepé.

Na dalších pásech můžete zaregistrovat lovecké výjevy s mnoha zvířaty a další tématiku zachycující především mytologické příběhy a svědectví o tom, jak se v pozdní římské době bavily zřejmě spíše bohatší vrstvy obyvatel.

Kláštery uchovávají duchovní bohatství Kypru

Kyperské kláštery jsou nádherné stavby, do nichž se církev snažila soustředit a uschovat materiální a zejména duchovní bohatství a předat je dalším generacím. Většina z nich, přestože byly vybudovány před mnoha staletími, je ve velmi dobrém stavu. Vedle mozaik a výjevů ze starých řeckých bájí se může většina z nich pochlubit i vzácnými ikonami, díky nimž se stávají poutním místem věřících.

Kykkos

Z nejkrásnějších klášterů nelze opomenout Kykkos, jenž se nachází v západní části pohoří Troodos. Za své bohatství vděčí klášter především takzvané Mariánské ikoně, k jejímuž původu i získání se vážou bohaté legendy.

Původně byla údajně namalována evangelistou Lukášem na dřevěné desce, kterou prý dostal od samotného archanděla Gabriela. Ikona byla na Kypr získána díky poustevníkovi Izajášovi vládnoucímu zázračnými lékařskými schopnostmi, díky nimž při návštěvě byzantské Konstantinopole uzdravil nemocnou princeznu a jako poděkování se vrátil právě s tímto darem.

Od založení kláštera, do něhož byla umístěna, se prý ikona stala původcem mnoha zázraků (například přivolání deště v období dlouhého sucha). Díky tomu se stala zdrojem obrovské úcty věřících, kteří na důkaz díků zahrnuli klášter spoustou darů a ten se těší nebývalé prosperitě.