Článek
„Nám se to tady moc líbí, chodíme sem často,“ říká nám jedna z návštěvnic, kterou zde potkáváme jako první. Mladá maminka s dítětem a rodinou si sem prý ráda zajde i na kávu z pojízdného stánku.
Zahrada, místními dřív známá jako Benar, má dnes název Kumpánova – podle jejího tvůrce, architekta Josefa Kumpána. „Její historie sahá až do první republiky,“ zmiňuje starosta města Martin Hrabánek (ODS).
Pozemek i s přilehlou vilou a přádelnou tehdy vlastnil továrník Ferdinand Přibyl. „Nechal si od věhlasného zahradního architekta Kumpána zpracovat studii, kterou poté v roce 1939 zrealizoval,“ přibližuje dál historii místa.
Český krajinářský a zahradní architekt Josef Kumpán (1885–1961) měl na starosti více než tisícovku projektů po celém větě, jak připomíná starosta. Je autorem například Růžového sadu na petřínském vrchu v Praze či parků u zámků Zbraslav a Lány.
Fantova budova už dost prokoukla, odhalili tam i zamalovaný znak. Štáb Novinek natáčel uvnitř
Téměř věrná kopie
„Kumpánova zahrada bývala velmi krásná,“ myslí si starosta a jeho slova potvrzují dochované staré fotografie z archivu Vlastivědného muzea ve Slaném. Pak byla ale zestátněna, postupně ztratila svoji historickou hodnotu a začala chátrat.
Od roku 2018 je kulturní památkou a přešla do majetku města, které se po dlouhých diskusích odhodlalo k revitalizaci. Veřejnosti se brány parku otevřely v polovině minulého roku.
„Obnova byla velice složitá. Museli jsme tady odstraňovat arzen, a pak podzemní vody, které park znehodnocovaly. Takže jsme začali základními stavebními úpravami a následně jsme se snažili vytvořit věrnou kopii toho prvorepublikového parku. Spolupracovali jsme se zahradními architekty Krejčiříkovými a toto je výsledná podoba,“ ukazuje kolem sebe Hrabánek.
Do zahrady se vrátila socha Dámy po koupeli a zrestaurován byl chrlič vody v podobě lva, který byl před tím zasypaný pod zemí. Vznikla také replika původní kašny ve tvaru čtyřlístku a do parku byly vysazeny stromy a květiny, vyjmenovává ČTK.
Práce na dva roky. Skláři vyrábějí repliku zničené Alšovy vitráže z Průmyslového paláce
Památka roku
Přerod zaujal i poroty několika soutěží. V minulém roce město získalo třeba Zvláštní cenu za revitalizaci veřejného prostoru v rámci soutěžní přehlídky Stavba roku Středočeského kraje 2022. Na konci letošního března pak zahrada zabodovala v soutěži Památka roku 2022, kterou organizuje Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska. V kategorii „Velká obnova“ si odnesla první místo.
„Bylo to pro mě milým překvapením,“ komentuje umístění Hrabánek. Uspěli v konkurenci 45 staveb vlastněných soukromníky, městy, církví a dalšími majiteli. „Vnímám to i jako zadostiučinění, protože ne všichni občané a zastupitelé byli pro, abychom park získali do majetku města a snažili se ho zrevitalizovat,“ zmínil jisté obavy, které v začátcích panovaly.
Barokní knihovna i vyhlídka na Prahu. Klementinum obnovuje prohlídkovou trasu
Obnova nekončí
„Rekonstrukce stála město Slaný 28 milionů. Je to první etapa, tak abychom dokázali otevřít tu centrální část parku. Počítáme s tím, že budeme opravovat i další části, a počítáme s dalšími etapami,“ doplňuje starosta.
V současnosti dokončují například zídku oddělující zahradu od silnice. Na zásah ještě čeká akvadukt, má tu vzniknout i dětské a sportovní hřiště, lávka přes říčku a za ní také minigolf.
Parčík už se osvědčil i jako místo konání kulturních akcí. „V letošním roce se budeme snažit navázat na akce z minulého roku. Byly tady třeba Slaný hledá talent nebo záznam divadelního představení. Letos se tu uskuteční i reálné čtení s herci, pétanquový turnaj, šachový turnaj, výuka jazyků a samozřejmě kavárna,“ vyjmenovává Cyril Navrátil, který se tu o kulturní dění snaží starat.