Kuba nejhezčí ostrov Karibiku

Jen na jednom ostrově ale najdete ještě mnohem víc a tím ostrovem je Kuba, největší a nejhezčí z Velkých Antil. Za Španělů bývala Kuba baštou jejich dobývání Ameriky. Kolumbus ji označil za nejkrásnější místo, které kdy lidské oko zhlédlo. Havana se stala skladištěm a překladištěm pokladů, které Španělé v Americe naloupili a převáželi do Evropy. A pak přišla americká éra.

Hotel Nacional vyrostl na samém konci 20. let. Nechal ho postavit jeden ze šéfů americké mafie Lucky Luciano, protože všechno, co bylo v USA zločinem (zejména za prohibice), bylo na Kubě vítáno a podporováno – drogy, hazard, prostituce. Mezi jeho hosty byli mj. Winston Churchill, Ava Gardner, Frank Sinatra.

V Havaně vyrostly výškové domy, po širokých bulvárech jezdila auta, která patřila ke kultovním symbolům 50. let minulého století. Ernest Hemingway si koupil usedlost v San Francisco de Paula, kousek od Havany, a v Cojímaru měl svou jachtu. Na stěnách Bodeguity del Medio nechávaly své podpisy hvězdy showbusinessu i politikové z celé Ameriky.

Na stěnách v havanské Bodeguitě můžete zanechat svůj autogram i vy. V baru drahého hotelu Nacional vám namíchají koktejl dle vašeho přání. A ta kultovní auta z 50. let jezdí po Havaně dosud, protože kdysi dovážené „žigulíky“ a fiaty v tom slaném a vlhkém povětří už dávno shnily. Byť je Havana, zejména její nejstarší část, značně zchátralá, přesto nikde v okolí není tolik nádherných koloniálních památek, jako právě tam.

Také jiná místa se proměňují do krásy, třeba Trinidad. Vzhledem k tomu, že cestovní ruch přináší tolik potřebné peníze, jeho rozvoj má zelenou. Za posledních patnáct let vyrostly nové hotely nejen v Havaně, ale zejména na Varaderu, na pobřeží provincie Holguín i na ostrůvcích jako Cayo Coco, Cayo Guillermo a dalších. Kuba nabízí ještě jednu libůstku, která je na světě ojedinělá a ocení ji zejména „vláčkaři“.

Třtinu z rozlehlých plantáží svážely do cukrovarů po úzkých kolejích parní a motorové vláčky. Jejich vozový park se mnohé desítky let neobnovoval, a tak jsou tam k vidění fungující mašinky, jejichž vrstevnice jsou jinde už jen v muzeích.

Ta nejznámější místa většina návštěvníků Kuby nemine. A tak o Varaderu, nebo o Havaně není třeba se moc rozepisovat.

Snad jen připomenout, že v již zmíněné Hemingwayově usedlosti je muzeum a kdo má tohoto spisovatele rád, neměl by si návštěvu nechat ujít. Údolí Viňales Jedním z nejmalebnějších koutů Kuby je údolí Viňales na západě ostrova. Bujná vegetace vyrůstá z vápencového podloží.

Mogoty, vápencové homole a skály se strmě zdvihají ze dna údolí a v jejich dutinách se uchytila úrodná zemina, díky čemuž jsou i zvětralá skaliska pokrytá hustým porostem. Údolí je místem, kde se pěstuje možná nejkvalitnější kubánský tabák. S jeho finální podobou se můžete setkat, navštívíte-li některou z havanských fabrik na výrobu doutníků. Možná někomu přijde zajímavé i to, že se tam točil „chilský“ díl Majora Zemana.

Starobylé město, které bylo založeno nedlouho poté, co Španělé kolonizovali ostrov. Slávu a bohatství mu přinesl obchod s otroky a cukrem.

Bohatství se převtělilo do krásy a výstavnosti nevelkého města. Koloniální španělská architektura,výrazně ovlivněná pozdějšími francouzskými osadníky, se za čtyři staletí téměř nezměnila. Trinidad, mezi mořem a pohořím Escambray, je místem tak odlehlým, že ještě v 50. letech minulého století tam nebyla silnice, která by onen kraj spojovala se zbytkem země.

Ona izolace mu pomohla zůstat stranou. Nic se tam nestavělo, a proto se také nic nebouralo, každý byl rád, že má střechu nad hlavou. Má-li člověk na Trinidad více času než jedno odpoledne, pak stojí za to podívat se i na zajímavá místa v blízkém okolí, jako je pláž Playa Ancón, nebo údolí Cukrovarů.

Večer se pak patří zajít do Casa de la Música, která ožívá po setmění a hudba v ní utichá nad ránem.

Městečko na samém východě Kuby někteří označují za nejhezčí na ostrově. Dozajista takový názor ovlivňuje už sama cesta. Obě silnice, které tam z Guantánama vedou, musejí překonat vysoké a členité hory a procházejí přírodou, kterou lidská činnost téměř nepoznamenala.

Východní výspu Kuby zapsalo UNESCO díky tamní neporušené přírodě na seznam světového dědictví. Dělají tam nejlepší čokoládu, v kostele mají Kolumbův kříž (ve skutečnosti vznikl asi sto let po Kolumbově plavbě) a z kopce, kde stojí někdejší hrad a dnešní hotel El Castillo, je vidět několik stolových hor, z nichž nejznámější je El Yunque.

O kávě, rumu, doutnících, o pohoří Sierra Maestra, o Zátoce sviní a ostrově Isla de Pinos, o kabaretu Tropicana, o svatyni kubánské patronky Caridad del Cobre, o santerii, afrických náboženstvích, která vyznávají potomci někdejších otroků, o tom všem by se dalo popsat mnoho stránek. Leč, jak se správně říká, lépe jednou vidět.