Článek
Klapka byl absolvent rybářské školy, ale kvůli vyššímu výdělku zamířil do uhelných dolů v Radvanicích na Trutnovsku. Odtud ho tehdejší vedení kraje k jeho překvapení vytáhlo do funkce prvního ředitele Správy národního parku. „Klapku charakterizoval zápal, s jakým se pustil do založení správy parku a jakým čelil devastaci Rýchor,“ vzpomínal mluvčí Správy Krkonošského národního parku Radek Drahný.
Klapka se odvážně postavil proti motorizované jednotce sovětské armády utábořené po okupaci v roce 1968 v zemljankách v přírodní rezervaci Rýchory. Sověti, kteří se chovali na Rýchorách jako v širé stepi, museli pozice vedle unikátního pralesa vyklidit. Stopy po vojenském táboře nese rýchorská krajina dodnes.
„Klapka začínal s malým týmem ochranářů od nuly. Zakrátko měl park sedm desítek zaměstnanců a výsledky v ochranářské a výchovné práci, což se projevovalo v myslích návštěvníků a obyvatel hor,“ doplnil Drahný. Lesní inženýr Fanta, jenž založení nejstaršího národního parku v Česku na rozloze 36 tisíc hektarů inicioval, s Klapkou úzce spolupracoval.
Oba museli z Krkonoš
Oba klíčoví ochranáři nakonec museli Krkonoše opustit. Klapka šel z politických důvodů zpět na šachtu. Fanta v roce 1968 zprvu do fabriky a později zamířil do exilu v Nizozemsku, kde působil na Univerzitách v Amsterdamu a Wageningenu. Profesor Fanta se vrátil domů začátkem 90. let minulého století a pomohl Krkonoším překonat imisní kalamitu. Horám hrozily stráně s mrtvými stromy.
Fanta zmobilizoval nizozemskou Nadaci FACE podporovanou evropskými výrobci energie a znečišťovatelé ovzduší věnovali stovky milionů korun na zalesnění Krkonoš původními dřevinami, nikoliv pouze smrkovými monokulturami.
Snahy uchránit Krkonoše, jimiž dnes ročně projde 12 milionů lidí, před devastací sahají už do začátku 20. století, kdy Jan Nepomuk Harrach (1828–1909) zřídil v Labském dole přírodní rezervaci. Botanik František Schustler (1893–1925) později navrhl založit Národní park krkonošsko-jizerský.
Snahu profesora Karlovy Univerzity připomíná Schustlerova zahrádka v Pančavské jámě nad Špindlerovým Mlýnem.
Krkonoše trpí pod stále vyšším náporem turistů
