Článek
Vyhlášení Národního parku Křivoklátsko je na startu. Ministerstvo životního prostředí vytvořilo návrh zákona na vznik nového nejpřísněji chráněného území v republice a začal celý legislativní proces, který by měl do roka vyústit v samotné vyhlášení parku zákonem.
Území upadá
Podle ministerstva životního prostředí bylo doposud území Křivoklátska chráněno nedostatečně. „Dosavadní forma chráněné krajinné oblasti nebyla účinná. I přes ni dochází k postupnému úpadku mimořádných přírodních a krajinných hodnot tohoto území,“ argumentovala mluvčí ministerstva životního prostředí Michaela Jendeková ve prospěch vyhlášení národního parku.
Ministerstvo například kritizuje vysazování nepůvodních dřevin, stahování dřeva z lesů, vysoký počet nepůvodní zvěře či meliorace pozemků.
Národní park s rozlohou přes 102 kilometry čtverečních by měl ochránit jedinečnou rozmanitou přírodu lokality s hlubokými údolími potoků a řeky Berounky, obrovský komplex lesa, který patří k největším v českém vnitrozemí i skály, které z lesů vystupují. Kromě toho se tu vyskytují i chránění živočichové, například rak kamenáč nebo kovařík fialový.
Netěší se všichni
Ne ve všech ale vyvolává vyhlášení parku a přísnější ochrana vzácné přírody nadšení.
„Zdejší lidé se bojí hlavně omezení pohybu, vstupu do nejpřísnější zóny, možnosti staveb, samovýroby dřeva. Snad bychom mohli mít nějaké výjimky, ale bohužel o tom už teď nemůžeme rozhodnout sami,“ řekla Právu starostka Karlovy Vsi Iveta Kohoutová (bezp.). Tato vesnice je přitom jediná přímo v území parku, ostatní jsou na jeho hranici a mimo.
Obavy z omezení mají také například cyklisté nebo vodáci, kteří se bojí, že už nebudou moci volně projíždět lokalitou a tábořit tady.
„Berounka je v těchto místech nádherná a byla by škoda, kdyby sem nemohli vodáci. Je fakt, že táboření by mohlo být někde kulturnější, určitě by nemělo být živelné, ale rozhodně bych ho nezakazoval,“ mínil vodák Jaroslav Rosa, který má Berounku v oblibě.
Jaké přijde omezení?
Také například cyklisté sepisují petici za možnost volného průjezdu po dosavadních cestách a stezkách a nechtějí být vytlačeni jen na silnice a oficiální cyklotrasy. Jaká budou nakonec omezení ať už sportovců, nebo jen obyčejných sběračů borůvek a hub, ale také například stavebníků, chalupářů či lesníků, to nyní bude projednávat státní aparát.
„V každém národním parku existuje úprava podmínek chování na jeho území. V případě NP Křivoklátsko je to předmětem zákonného projednávání, ke kterému proběhne diskuse v parlamentu,“ uvedla Jendeková.
Na Křivoklátsku by měly existovat různé zóny ochrany, jak je lidé znají třeba z Krkonoš – od nejpřísnější, kam takřka nikdo nesmí vstoupit, až po okrajové lokality s volnějším režimem.
Omezení by ale neměla být příliš odlišná od těch, na která už jsou lidé zvyklí z CHKO, cesty by měly zůstat průjezdné a mnoho míst v lokalitě je na tak strmých svazích, že stejně nejsou přístupná. Nadpoloviční část rozsáhlého území navrhovaného parku lze podle ochranářů pokládat za přirozenou a lidskou činností málo ovlivněnou oblast.
Pátý národní park
„Většina zbývající plochy má velmi dobrý regenerační potenciál, aby ve střednědobém horizontu byla tak vysoká kvalita území téměř na celé ploše navrhovaného národního parku,“ dodala Jendeková.
Národní parky v ČR
– Šumava (rozloha 682 km2)
– Krkonošský NP (rozloha 363 km2)
– České Švýcarsko (rozloha 79 km2)
– Podyjí (rozloha 63 km2)
– Křivoklátsko – návrh (rozloha 102 km2)
V České republice jsou zatím čtyři národní parky. Nejrozsáhlejší je Šumava se 682 km2, následuje Krkonošský národní park s 363 km2, České Švýcarsko 79 km2 a zatím poslední je Podyjí s 63 km2. Křivoklátsko by bylo se svou velikostí 102 km2 uprostřed.
