Kréta - záhadný ostrov skýtající pláže, památky i horské túry

Takové otázky si možná kladli ve starověku mořeplavci. Když na Krétě přistáváte, nemáte na dlouhé přemýšlení čas. Jste jedním ze tří a půl miliónu turistů, kteří ročně ostrov navštíví. Za vaším letadlem se na přistání řadí další a před vámi stojí v příletové hale fronta těch, co přistáli o chvilku dřív.

Kréta je největší z řeckých ostrovů a je to kus nesmírně rozmanité země. Můžete tam jet na týden, strávit ho bez jakéhokoliv vzrušení na nejbližší pláži a doma si pak odškrtnout další místo na mapě. Tím ale přijdete o víc, než kdybyste na Krétě vůbec nebyli.

Ideální dovolená na Krétě je taková, která vám - v reálných časových možnostech - poskytne jak ten odpočinek na pláži, tak i alespoň letmé seznámení s ostrovem a jeho dějinami. Na ostrově jsou tři horské masívy s celkem 57 dvoutisícovkami, náhorní planiny, hluboké soutěsky, nekonečně dlouhé pláže i malé písčité zátoky.

Je tam kus dálnice, ale i místa přístupná jen pěšky v dobrých botách, místa, jimiž procházejí turisté v zástupech, i taková, kde nepotkáte živou duši. Dovolenou zde můžete strávit u moře či v jachtě, v horách, putováním po starověkých památkách nebo pravoslavných klášterech.

Dovolená na Krétě skýtá tolik možností, že by člověk musel mít opravdu dlouho dovolenou, aby si jich užil. Nakonec si ale každý to svoje většinou najde.

První představu si návštěvník udělá podle letoviska, do něhož ho z letiště doveze autobus: pláže se slunečníky, spousta lidí, obchodů a taveren. Po prvním výletě přibudou kláštery, mínojské paláce, jejichž dějiny sahají nejhlouběji do evropských civilizací.

Minotaurus, jeho labyrint, Daidalos s Ikarem v Knossu, Festos, Malia a Zakros jsou místa a legendy, které naplní další díl vašich představ o Krétě.

Ostrov je také rodištěm malíře z nejslavnějších - El Greka. Historicky i jinak bližší je nám další krétský rodák, Nikos Kazantzakis. Přítel Bohuslava Martinů, který část svého Řeka Zorby psal v západočeském Božím Daru.

Když procházíte soutěskou Samaria, dostane vaše představa o Krétě další rozměr. A ještě další pak úplně na východě ostrova v "africké" pouštní krajině a na pláži Vai, kterou lemuje jediný přirozený palmový háj v Evropě.

Pokud se nerozhodnete strávit na Krétě několik měsíců nebo let, tak ostrov nepoznáte. Vaše dovolená skončí, budete balit propocená trička a zaprášené ponožky a slibovat si, že to nebylo naposled.

FOTO: Profimedia

Možná bylo, možná se ale opravdu vrátíte. Není kam spěchat. Kréta se sice naklání, za poslední čtyři tisíce let se její jižní strana zvedla o osm metrů, ale jen tak se zatím nepřevrátí. Dobrou zprávou pro nás, co se chceme vrátit, i pro ty, kteří to chtějí teprve zkusit, je to, že období dovolených na Krétě se posouvá. Bývala léta, kdy koncem září na ostrově „chcípl pes“. V posledních několika letech je i v říjnu na ostrově velmi příjemně, teplé a stálé počasí.

„V tuhle dobu jsem už míval zavřeno a byl jsem v Heráklionu,“ řekl mi majitel malé samoobsluhy v Gouves. „Teď to vypadá, že budu mít zákazníky až do konce října.“ V červenci a v srpnu patří Kréta k nejdražším řeckým ostrovům. Pokud vás školní prázdniny nenutí zvolit právě toto období (kdy jsou fronty na letišti i všude jinde nejdelší), stojí za úvahu květen nebo konec září.

Kréta bývala domovem mínojské civilizace a jejím symbolem je palácový komplex Knossos, vzdálený nějakých pět kilometrů od krétské metropole Heraklionu.

Obyčejně se říká, že ho objevil britský badatel Arthur Evans, ale hliněný kopec nad roklí začal jako první rozhrabávat jistý Minos Kalokerinos z Heráklionu. Teprve čtvrt století po něm se o tomto místě doslechl Evans a v roce 1900 začaly systematické archeologické práce, jejichž výsledek je dnes v Knossu k vidění.

O tom, kdo, proč a jak palác v Knossu postavil, že tam je první silnice v Evropě, první koupelna a záchod s tekoucí vodou, to vám řekne a ukáže průvodce. Ukáže vám i nádherné fresky, jejichž originály pak můžete vidět v Archeologickém muzeu v Heráklionu.

Knossos je kromě všeho ostatního ojedinělý i tím, že Evans nechal podle svých poznatků a znalostí, které o Mínojcích získal, část paláce nahrubo dostavět do podoby, v níž snad existoval někdy v roce 1500 před naším letopočtem.

Zatímco jedni ho za tento čin velebí, jiní ho proklínají. Jedni říkají, že Evans dostavbou poškodil nebo zničil autentický ráz Knossu. Jiní tvrdí, že v původním stavu toho bylo zanecháno dost a že Evansův pokus přiblížil návštěvníkům dobu a poměry, v nichž palác vznikal.

Knossos je nejnavštěvovanějším místem na Krétě, ale mínojských měst, respektive jejich pozůstatků, je na ostrově více. Dalším z těch nejznámějších je Faistos ve vnitrozemí, na jehož přestavbu už Evansovi nestačily síly, a proto zůstal zachován ve stavu, v němž byl archeology odhalen. Za návštěvu stojí i kvůli překrásnému místu, které pro jeho stavbu ve starověku vybrali.

Jedním z nejpříjemnějších mínojských komplexů je Malia. Není tak poutní jako Knossos a Faistos, takže si návštěvník může vykopávky prohlédnout v klidu. Navíc - francouzští archeologové, kteří tam pracují, umístili k většině objektů nenápadné cedulky s označením, takže s pomocí plánku si snadno dokážete představit, co a kde stálo, k čemu patřil ten či onen sloup nebo stěna.

Řadu pokladů vám předestře i Archeologické muzeum v Heráklionu s takovými skvosty, jako jsou mínojské fresky, Pařížanka, býčí hlava nebo malijská zlatá dvojitá včelka.