Článek
Karel Kramář si místo pro svou vilu na nejvýchodnějším cípu Hradčan vybral ještě před vznikem samostatného Československa. Později tvořilo jakousi protiváhu Hradu.
„Za první republiky se Kramářově vile přezdívalo vzdorohrad. Nebylo to jen kvůli poloze objektu, ale i kvůli tomu, jak Karel Kramář vedl politické souboje s československým prezidentem Tomášem Garriguem Masarykem i s Edvardem Benešem,“ přibližuje Petr Musil z tiskového odboru úřadu vlády.
Každý rok přes dva tisíce návštěvníků
Kramářova vila se pro veřejnost otevírá během státních svátků a každý rok přiláká více než dva tisíce návštěvníků. Rezidence premiérů se pro veřejnost otevře také v úterý 28. října, v den vzniku samostatného Československa.
Zájemci mohou letos nahlédnout do Zlatého salónku, Kulečníkového sálu, do tehdejší pracovny Karla Kramáře nebo jídelny, kde se konají pracovní obědy a večeře pořádané ministerským předsedou.
„Vzhledem k tomu, že manželé Kramářovi neměli děti, vilu koncipovali jako společenskou budovu. Motivem pro výzdobu ve velké jídelně byl chrám Boží Moudrosti v Konstantinopoli,” uvedl Musil s odkazem na slavnou budovu Hagia Sofia v dnešním Istanbulu.
Výzdoba interiéru byla ponechána na profesoru Uměleckoprůmyslové školy Janu Benešovi a sochařích Karlu Štiplovi a Celestýnu Kloučkovi.
Rezidence pro české premiéry
Kramářova vila se od roku 1998 stala oficiální rezidencí českého premiéra. K bydlení ji ale využíval svého času pouze Miloš Zeman a Vladimír Špidla.
Reprezentační místnosti rezidence hostily řadu významných zahraničních návštěv, například někdejšího francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho, bývalou americkou ministryni zahraničních věcí Condoleezzu Riceovou, bývalého britského premiéra Tonyho Blaira či současného španělského krále Filipa VI.
Kromě Kramářovy vily mohou zájemci během státního svátku také navštívit prostory Poslanecké sněmovny, Senátu, ministerstva průmyslu a obchodu nebo Obecního domu.