Kraj plný turistických cílů. Teplicko návštěvníky nezklame

Návštěvu oblasti nelze začít ničím jiným než prohlídkou štoly, kterými jsou zdejší kopce Krušných hor doslova protkány. Slovutnou je Štola Svatý Martin, která se nachází nad Krupkou a vede k ní silnice i turistická naučná trasa.

Štola je otevřena celoročně, takže navštívit ji mohou jak milovníci lyžovaní, tak turisté o letních prázdninách. Nutno připomenout, že hornický region Erzgebirge/Krušnohoří je od roku 2019 na seznamu světového dědictví UNESCO.

Prohlídka trvá 45 minut a trasa je dlouhá asi kilometr. Každý dostane na hlavu přilbu, protože průchod je mnohde opravdu nízký, a jak nám průvodce potvrdil, vyšší lidé mají značné problémy zvládnout celý úsek.

Prohlídka vede po koleji, kterou kdysi projížděly důlní vagony. Během naší návštěvy však cesta místy připomínala potok i s vodopády. Teplota dosahovala 8 °C. Zajímavostí je například sklad trhavin, který zde fungoval do druhé světové války. V roce 1945 zde někdo ukradl 3 pancéřové pěsti, zloděje gestapo nenašlo.

Průvodce zájemcům představí způsoby ražení důlních děl, možnosti vyztužování, ale i nářadí a stroje používané horníky. Cínová ruda se zde začala těžit v 15. století, některé prameny uvádějí, že možná i o století dříve.

V průběhu času se zde vystřídali různí majitelé, v první polovině 20. století to byly například Škodovy závody. Důl byl uzavřen v roce 1922 až po druhou světovou válku. Dobývání a průzkum nové štoly pak pokračoval až do 80. let 20. století, kdy byla štola uzavřena. V roce 2015 byla prohlášena kulturní památkou.

Když se vydáte po naučné stezce lesem nebo po silnici směrem do centra Krupky, narazíte na mnoho dalších pamětihodností, kterým jednoznačně dominuje zřícenina hradu Krupka. I když to nemusí na první pohled tak vypadat, je zřícenina volně přístupná. Kolem restaurace a penzionu se pohodlně dostanete do nitra hradu.

Zakladatelem hradu byl ve 14. století zřejmě Václav II. Slávu si zažil, když patřil rodu Koldiců a během husitských válek byl několikrát dobýván. Povedlo se to údajně až v roce 1433, kdy ho dobyl Jakoubek z Vřesovic.

Poslední Koldic hrad zadlužil, a tak změnil majitele, kteří se pak velmi často střídali. Od 17. století začal hrad chátrat, ve zřícenině postavili Šternberkové úřední dům, z něhož je nyní restaurace.

Z hradu se dochovalo poměrně hodně a je dominantou zdejší oblasti. Turisté si mohou vyšlápnout na torzo věže nebo na vyhlídku na východní straně, která však byla v době naší návštěvy nepřístupná. Prohlédnout si můžete bránu, hradby a štítovou zeď s baštou. Vystaveno je také dělo.

V areálu je pomník německého básníka Johanna Wolfganga Goetheho, který na hrad zavítal na počátku 19. století. Z hradu je krásný výhled na Krupku, Teplice nebo jezero Milada, z druhé strany pak do údolí, kde zaujme majestátní kostel Nanebevzetí Panny Marie, který byl postaven v druhé polovině 14. století, nebo původně gotický kostel sv. Ducha.

Pro turisty je na náměstí otevřeno infocentrum či hasičské muzeum.

V infocentru nám pracovnice doporučila návštěvu zříceniny kostela sv. Prokopa vzdálené asi dva kilometry. Nevede k ní bohužel žádná turistická trasa ani chodník, takže se tam musíme přesunout autem. A je to hodně zajímavé a smutné místo.

Kostel byl postaven již ve 13. století, a řadí se tak mezi nejstarší památky v kraji. Větší část byla postavena v 16. století. V roce 1939 však vyhořel a zůstala z něj zřícenina. Dnes si jej můžete prohlédnou pouze z vnější strany, protože je chráněn mříží, i tak ale stavba bez střechy, z přední strany připomínající tvář, dává místu ponurý genius loci.

Ke kostelu patřila kdysi také hornická vesnička Kirchlice, na jejímž místě našli archeologové mnoho zajímavých artefaktů včetně předmětů z pravěku.

Naproti kostelu se nachází Památník obětem pochodu smrti, který je věnovaný 313 obětem transportu z tábora v Ossendorfu u Halle. Vlak zastavil na nedalekém nádraží v Bohusudově a vězňům bylo dovoleno se vykoupat v tůni. Lidé se také napili a následně zde umírali na tyfus a zápal plic. Těla vězňů dozorci naházeli do opuštěné prohlubně dolu. Po válce byli pohřbeni do hromadného hrobu u kostela.

Od památníku není příliš velký rozhled do okolí, jedno ale vidět je. Doubravská hora s hradem Doubravka, který se tyčí nad lázeňským městem Teplicemi. A když je dnešní výlet pojat tak trochu automobilově, byla by škoda hrad nenavštívit.

Pěšky by to také šlo, ale museli byste se obejít bez značených tras. Zato přes Doubravskou horu vedou trasy hned dvě — žlutá a zelená. Stačí si vybrat a vyšlápnout do nadmořské výšky 393 metrů.

Hrad je výjimečný tím, že jej od roku 1966 spravují radioamatéři a patří Asociaci víceúčelových technik sportů a činností (dříve Svazarm). Nádvoří hradu je otevřeno celoročně, lze se tam také ubytovat nebo se občerstvit. Doubravka má však pestřejší historii.

Stavět se začala na konci 15. století Janem Illburkem z Vřesovic a následně stavení zdědil jeho syn. Na hradě se pak vystřídalo mnoho majitelů. V roce 1626 jej poničil požár. Za třicetileté války byl obsazen císařskou armádou, která se však vzdala. Po vytlačení švédského vojska bylo do roku 1655 vystěhováno vybavení a hrad částečně pobořen.

Znovuobnovení se Doubravka dočkala v roce 1884 majitelem hradu Edmundem Clary-Aldringenem, který nechal přistavět část hradu v novoanglickém stylu. Ve věži byla rozhledna, která tam však nyní nefunguje.

Turisté mohou vyrazit na prohlídku kolem hradu po hradbách. Jelikož hrad má ideální pozici i výšku, za krásného počasí je odtud neopakovatelný výhled do širokého okolí. Pořídit si lze i krásné fotografie hradu, které ovšem kazí všudypřítomné stožáry, antény, satelity a kabely. Poměrně malá je také nabídka v občerstvení. Interiéry lze navštívit při speciálních akcích nebo také při placených prohlídkách, ke kterým se nám ale nepodařilo zjistit bližší podrobnosti.

Komu nestačí zmíněné pamětihodnosti teplického kraje, může vyrazit ještě do centra Teplic. Například Zámecké náměstí a jeho okolí nabízí mnoho vyžití.

Za sto korun můžete navštívit vyhlídkovou věž kostela, která není příliš vysoko, takže výstup není až tak obtížný. Je odtamtud krásný výhled na město i Krušné hory. Uvidíte odtud také zbytky románské baziliky z 12. století, které jsou na nádvoří zámku.

Podívat se lze také do kostela sv. Jana Křtitele ze 16. století nebo do pravoslavného chrámu Povýšení sv. Kříže, kde byly v roce 2016 v boční kapli sv. Clariho vystaveny ostatky poustevníka sv. Klára. Hned vedle zve k návštěvě zámek Teplice, který stojí na místě kláštera. Na zámku se nachází regionální muzeum, které kromě výstav a akcí organizuje také prohlídky expozic. Neméně zajímavé jsou rovněž zámecké zahrady a slovutné teplické lázně.