Článek
Podle agentury AFP musejí úřady každoročně zpracovat více než 300 000 tun odpadků. Kromě demografického boomu přispívá ke krizi špatná infrastruktura, rozvoj stavebnictví s odpadem kolem stavenišť a také rostoucí spotřeba. Na ostrově je totiž v přepočtu na hlavu největší počet supermarketů ve Francii. Úsilí většiny obcí zavádět mechanické a selektivní třídění odpadu z domácností je nedostatečné a lidem navíc chybí smysl pro občanskou povinnost.
V letní sezóně se ještě počet obyvatel Korsiky zdesetinásobí. Turisté, zejména Němci, Belgičané, Švýcaři a Italové, v tomto období tvoří 20 procent obyvatel. Někteří z těchto zahraničních návštěvníků, stejně jako mnozí ostrované i Francouzi z kontinentu, jsou ohromeni tím, že na Korsice existuje mnoho divokých skládek přímo v těch nejkrásnějších přírodních lokalitách: jsou tu odpadky ze staveb, staré automobily, vysloužilé elektrospotřebiče a další.
Pokutují prohřešky
„Nelze hovořit o žádném více či méně slušném chování zahraničních turistů ani Francouzů či ostrovanů. Některé z nich možná svádí jistá svoboda v této zemi, kde není zvykem starat se o sousedy, a nechovají se tedy jako u sebe doma," myslí si šéf korsické přírodní rezervace Michel Acquaviva.
Několik evropských výletníků tak letos v létě dostalo pokutu za to, že v horách odhazovali odpadky, upozorňuje Acquaviva. Pytle s odpadky se často objevují na divokých parkovištích na pobřeží a v horách, kudy turisté z evropských zemí projíždějí.
Odvrácená tvář Korsiky - venkovní skládky.
Po několika sporech byla některá centra pro zpracování odpadků v létě přeplněna a odmítla přijímat odpad z jiných regionů. Francouzská ministryně životního prostředí Ségolene Royalová proto koncem srpna vyzvala k vyřešení tohoto zvláště kritického problému Korsiky.
„Zde, stejně jako jinde, je možné omezit množství odpadu už u zdroje, je to věc každého z nás," uvedla Royalová a vyzdvihla roli podniků, ale také soukromých osob a škol v jejich výchovném poslání. Zmínila se o možnosti v některých případech obejít zákon o ochraně korsického pobřeží, aby zde mohly být zřízeny jednotky ke zpracování odpadu. To se nelíbí organizacím na ochranu přírody, přestože ministryně upřesnila, že tyto výjimky by měly být přesně vymezeny.
Snaží se třídit
Díky některým místním zkušenostem však lze doufat, že se situace zlepší. Například obec Girolata na západním pobřeží Korsiky dnes recykluje zhruba 80 procent odpadu díky třídění u zdroje, což je pravý opak toho, co se na Korsice obvykle děje.
Girolatu, která má jen pár obyvatel a která leží u mořské přírodní rezervace Scandola, v létě zaplaví statisíce turistů. „Obec, která nemá s ostatním světem silniční spojení, zásobují lodě či vrtulníky. Ze své izolace udělala přednost a hlavní část odpadků recykluje v místě," vysvětluje její starosta François Alfonsi.
Obec již několik let třídí sklo, kovy a plasty, jež vyplaví moře, a kompostuje organický odpad. Do zpracování odpadu se tu investovalo 350 000 eur (téměř 9,5 miliónu Kč). V přístupných obcích by mohlo jít o poloviční částku, odhaduje Alfonsi.