Článek
Ač je od dávné minulosti oceňovaný pro svou malebnost, má daleko do rušné turistické destinace. Chcete-li si odpočinout, pokochat se romantikou, jeďte tam v září. Moře je ještě teplé, slunce vrhá dlouhé stíny a místo turistů potkáte Kerkýřany.
Nejkrásnější západ slunce
Nejkrásnější západ slunce na Korfu je, alespoň podle průvodců, ve vesničce Afionas na severozápadním pobřeží. Na šíji výběžku Timoni můžete sledovat, jak se sluneční kotouč v barevné explozi pomalu noří do průlivu mezi dva nedaleké ostrůvky.
Honosnější Paleokastritsa rovněž nabízí jistě nezapomenutelný západ slunce, tam se ale jezdí spíše kvůli divoce členitému pobřeží, na němž je hned několik obloukových pláží z jemného písku, lemovaných vysokými strmými skalami, porostlými piniemi a olivovníky.
:. Ženský klášter Vlachernas. Foto: NOVINKY/Zuzana Zábrodská
Stačí si zvolit, zda chcete mít slunce před sebou, v zádech, napravo nebo nalevo. Nemůžete si vybrat? Tak se vyšplhejte nekonečnými serpentinami úzkou, ale dobrou silničkou do vesnice Lakones. Je přilepená k téměř kolmému horskému srázu a Paleokastritsu budete mít jako na dlani.
Ne nadarmo se zdejší restaurace - mimochodem nijak přeplněné a s běžnými cenami - honosí jménem Bella Vista.
Ti náročnější tu najdou i hotely s terasou, na níž nechybí bazén. Pohled z ptačí perspektivy na letovisko ovšem neodhalí výklenky a jeskyně, které moře do skal vyhloubilo - to musíte obdivovat z člunu na hladině.
Kouzlo oliv
Rozlehlý klášter v Paleokastritse rozhodně stojí za návštěvu, už jen pro sbírku stříbrných vazeb biblí nebo funkční starobylý lis na olivy, u něhož vám mnich ochotně vysvětlí rozdíl mezi jednotlivými druhy oliv a oleje z nich - a šikovně vás přiměje ke koupi lahvičky.
:. Kalami. Foto: NOVINKY/Zuzana Zábrodská
Olivovníků je na Korfu nepočítaně. Na každé křižovatce najdete vesničana v černých kalhotách a bílé košili, případně černě oděnou babku, kteří vám budou nabízet zaručeně nejlepší a nejlevnější panenský olej, doma lisovaný a stáčený.
Nevím, nezkusili jsme, i ten v obchodě byl levný a dobrý. Raději jsme se toulali olivovými háji, obdivovali strukturu jakoby propletených kmenů olivovníků a skláněli se před důvtipem ostrovanů.
Aby v prudkém svahu a mezi spadaným listím nepřišli o úrodu, natahují po zemi mezi stromy sítě. Stačí zatřást kmenem, sbalit síť a už jen oddělit olivy od listí.
Dřevo olivovníku je velmi dekorativní a Kerkýřané z něj vyřezávají různé předměty od "skleniček" a popelníků přes příbory, stojánky na fotografie a krucifixy až po - s prominutím - malé i velké falusy.
Antický bůh rozkoše Dionýsos tu navzdory všudypřítomnému pravoslaví rozhodně není zapomenut.
:. Hlavní město Kerkýra. Foto: NOVINKY/Zuzana Zábrodská
Jízdy do neznáma
Stojí za to půjčit si na Korfu auto, čtyřkolku nebo alespoň malou motorku. Jízdní kolo vzhledem k množství kopců v severní i střední části ostrova není nejlepším nápadem. Ostrov měří sotva 600 kilometrů čtverečních, od severu k jihu je to ani ne 60 km, od východu na západ jen 28 kilometrů.
Je protkán velice hustou sítí silnic, silniček, cestiček a pěšin, na každé mapě je ovšem najdete zakreslené trochu jinak. Trochu to komplikuje cestování na vlastní pěst, navíc když na každé křižovatce najdete ukazatel na Kerkyru, tedy metropoli.
Ztratit se na tak malém ostrově snad ani nejde. A kdyby, poštěstí se vám třeba "zabloudit" na náves zapadlé vesničky, která je celá zastřešena korunou mohutného dubu, kolem jehož kmenu na lavičkách posedávají staříci a sledují vás jako zjevení z jiného světa. Byla to vesnička z pohádky: zabloudili jsme do ní večer cestou z celodenního výletu, ale podruhé jsme ji už přes veškerou snahu nenašli.