Článek
„Snažíme se používat původní postupy. I když jsme občas použili pilu nebo vrtačku, stejně se nejlépe pracuje se sekerou a s dlátem,“ prozradil Právu za stavitele Daniel Juříček, který pracuje na oslavanské radnici jako elektrikář.
Při práci se dřevem mu pilně pomáhá informatik Roman Vrána a třetím členem party je starosta Nové Vsi na Brněnsku Ladislav Horák.
Jednostěžňová zmenšenina
Přední a zadní část bude mít plavidlo vyrobenou ze dřeva jasanu, který byl nedávno pokácen v zámeckém parku. Pokud plány vyjdou, s Ronjou vyplují i na moře.
K myšlence postavit si vlastní loď je přivedla jejich láska ke středověkému šermu. Opakovaně se účastnili jednoho z největších setkání milovníků Vikingů a starých Slovanů, které se koná pravidelně na přelomu července a srpna ve Wolinu na západě Polska.
Sluneční králové: Národní muzeum zahájilo nejvýznamnější výstavu své historie
Dokonce se v kopiích vikingských lodí plavili i po Baltu. I když jim plány nevyšly a místo do Dánska dopluli kvůli nepřízni počasí jen na německou Rujánu, zrodil se plán na postavení lodě vlastní.
Ronja bude takovou menší sestrou klasických velkých vikingských lodí, na nichž se Seveřané vydávali až na Island, do Grónska nebo k břehům Severní Ameriky.
Aby mohla vyplout na širé moře, musela by mít kvůli bezpečné plavbě mezi vlnami přes deset metrů.
Právě vznikající plavidlo kdysi sloužilo k rybolovu nebo k přepravě zboží. Je to vlastně jednostěžňová zmenšenina klasické velké bojové lodě.
Bude přesnou kopií lodě Gislinge, jejíž torzo kdysi vykopali archeologové u stejnojmenného městečka v Dánsku.
V Británii se stala hitem vyjížďka k opuštěným výletním lodím
Muzeum v tamním Roskilde, které má největší světovou sbírku zbytků originálních středověkých lodí, již postavilo dvě její kopie. Nadšencům do Oslavan poslalo plány ke stavbě Ronji.
Na spoje ovčí vlna
Navíc jim na dálku radí Kai Zausch, který patří k nejlepším stavitelům kopií vikingských lodí.
Staví je přímo v muzeu v německém Busdorfu, v němž kdysi stála vikingská osada Hedeby. Pro stavbu Ronji bylo nutné vybrat trochu jiné materiály. Vikingové stavěli původně svá plavidla z dubů a na zimu je celá zatápěli vodou, aby dřevo nepopraskalo. Jenže sehnat dnes dub s kmenem, který má metr v průměru, je téměř nemožné. Proto jej nahradili jasanem z oslavanského parku.
Výletní plavby v ohrožení, ruší se termíny na příští rok
Nyní je hotov kýl a takzvaný přední a zadní vaz lodě a může se na ni dát takzvaná obšívka, tedy opláštění z modřínových desek. Dovnitř se pak vsadí konstrukce. Na spoje se použije po staru borovicový dehet a také ovčí vlna.
Připomínat si vikingskou historii je zcela namístě i v Česku, protože zhruba deset procent jeho obyvatel tvoří potomci severských bojovníků.