Končiny, kde si fotografa mohou splést s ostřelovačem

Údajně měly tunely sloužit k invazi, těžko si lze však představit, že by tudy mohla proniknout do Jižní Koreje síla, která by ji mohla pokořit. V tunelu se sotva vyhnou dva shrbení muži. Vojáci by tudy pronesli jen lehké zbraně.

Pokud by vojáků měly být desetitisíce, bez klimatizace by se udusili. Nemluvě o tom, že by takovouto invazi snadno zastavila četa vojáků s pár kulomety nebo plamenometem. Ovšem ve vypjaté atmosféře strachu ze severokorejského útoku o tvrzeních jen málokdo pochybuje.

Nejblíže Severní Koreji je pozorovací stanice Taepunk (Tajfun) na vrcholku hory Suribong. Je vzdálená 65 kilometrů od Soulu a 140 kilometrů od Pchjongjangu. Leží jen 800 metrů od demarkační linie a 1600 metrů od obdobné severokorejské stanice. Důvodem je, že KLDR v roce 1968 porušila dohodu, že se posty smí stavět až dva kilometry od hranice, a Jihokorejci ji posunuli blíž k čáře.

Taepunk nabízí výhled na rozeklané kopce nad korytem ohybu řeky. Sama scenérie je krásná, ale ještě mnohem zajímavěji hory vypadají, když se dozvíte, že v těch dvou nejvyšších jsou severokorejské pozorovatelny, na rozdíl od té jihokorejské je ale nikdo nemůže spatřit, protože jsou ve skále.

Věřit tomu nemusíte, ale vzhledem k tomu, že nemůžete ani sejít z cesty, protože všude jsou varování před minovými poli a kolem cesty jsou vybudované protitankové zátarasy, jež je v případě války přehradí, ani ti největší skeptici nepochybují.

Fotografovat se tu nesmí, Severokorejci by prý mohli odlesk na objektivu považovat za odlesk na optice snajperské pušky. Pozorovatelna také nabízí možnost poznat strukturu demilitarizované zóny, která se dělí na dvě části, na okraji vnější jsou pozorovatelny a strážní budky. Na budovách vlaje modrá vlajka OSN a v zóně zásadně jezdí jen otevřená vozidla, aby bylo vidět, kdo v nich jede a že nemá s sebou žádné zbraně.

Jiný pohled na sever nabízí pozorovatelna u budovy malého nádraží Wolčong u Čchorwonu. Ukazuje rovinu, protože hory se zvedají až na obzoru. Podobný výhled nabízí i památník obětí bitvě o pohoří Bílého koně, která proběhla v říjnu 1952.