Článek
Z Kadaně sem jede přes Klášterec nad Ohří autobus, proklikatí se serpentinami k zasněženému Měděnci a dál pokračuje nedaleko Klínovce a Fichtelbergu k hranicím spolkové země Sasko.
Zbohatli ze stříbra
Němci si předvánoční čas užívají, zdá se, trochu klidněji, ale svátečněji. Annaberg je staré hornické město, na obou stranách hor přinášela dlouhou dobu obživu těžba drahých kovů, zde konkrétně do 19. století rudy obsahující stříbro. Po válce se tu našla ložiska uranu, začalo se drancovat pro Sověty, později to odneslo Československo v podobě jáchymovského pekla, kam převážně posílala „strana“ na převýchovu své politické odpůrce.
Dřevěné ozdoby, ale i jídlo a pití
Od autobusu je to na Markt, kde se konají vánoční trhy, asi deset minut chůze. Ulice vede dolů, pak se srovnává a mírně stoupá k náměstí s historickými i moderními domy, vše korunuje radnice. Ve městě jdete buď nahoru, nebo dolů, rovin je tu pomálu.
Výzdoba ulic je střídmá, trhy jsou spíše komorní, převažuje občerstvení a záplava vánočních ozdob, hlavně ze dřeva, region jimi zásobuje nejen příhraničí, ale celé Německo. Postavy louskáčků, dědků s fajfkami, drobných i větších figurek zvířat, k tomu svícny, převážně ploché vyřezávané betlémy, záplavy vkusných i mírně kýčovitých radost činících předmětů. Samozřejmě nesmějí chybět různé kolotoče a pyramidy.
Vše podmalováno německými koledami, nikde na mě neútočí Jingle Bells, White Christmas a další anglické popěvky. Na náměstí stojí pódium, kde se střídají různé soubory, hlavně hornické. Sasové si potrpí na tradici a zdejší průvody krojovaných horníků jsou pověstné. U nás s odsunem Němců vše odešlo do zapomenutí.
Na trhu se nabízí spousta místních specialit, ať pokrmových, nebo k napití. Protože jsme nedaleko české hranice, domluvíte se většinou česky. Ceny celkem mírné, mají tu výborné pečivo, ale i uzeniny, třeba klobásky se zelím. Ochutnat všechny druhy svařáků a punčů, k tomu ještě ohřáté pivo, tak máte velmi štědře naváto. To je občerstvení na stojáka, pokud si chcete udělat pohodlí, je to pár solidních restauraček, v těch je ale eurocena podstatně vyšší než na trhu.
Vlašimský zámecký park kdysi zdobila řada podivuhodných staveb
V rohu náměstí čeká na děti kolotoč, jak jej známe ze starých poutí. Žádné ruské kolo, jaká se objevují v některých našich městech, možná se dočkáme i toboganu do jesliček. Ty tu stojí pokorné, bez zbytečných cingrlat, jak by to mělo být.
Dominantou města je svatoanenský kostel
K návštěvě Annabergu-Bucholzu, dvojměstí spojeného v roce 1949 v jedno město, patří i protestanský kostel svaté Anny na návrší nad náměstím. Původně byl katolický, proto má bohatou výzdobu.
Stojí zde slavný hornický oltář, ale protože zrovna začínal varhanní koncert, nebylo možné ho vyfotit. Mimoto ve svatostánku je to zakázané. Takže jen kouknout a tiše naslouchat. V protějším domě se nachází hornické muzeum.
Z kolonistů se stali kutači
Annaberg založili ve 12. století rolníci z Durynska, kteří přicházeli krajinu kolonizovat. Když byly v údolí Sehmy objeveny na konci 15. století stříbrné žíly, začal v regionu čilý ruch. Nedaleko hlavního ložiska založili město pojmenované Svatá Anna. Po Freibergu bylo druhým největším městem v Sasku, 12 tisíc obyvatel v té době už bylo opravdu hodně.
Když těžba končila, snažili se obyvatelé živit výrobou krajek a pásků, to se stalo i na české straně. Po třicetileté válce se do regionu stěhovali v Čechách pronásledovaní protestanti. Přišly i rány morové a ničivé požáry. Město se vzpamatovalo až po napojení na železnici ze Saské Kamenice (Chemnitzu).
Železnice a posléze uran přinesly prosperitu
Na konci druhé světové války, v únoru 1945, zasáhly americké bombardéry letící na Chemnitz v husté mlze Bucholz, Annaberg zůstal ušetřen. Sousední města byla na příkaz sovětské okupační správy v roce 1945 spojena, ale obyvatelé Bucholzu se tomu bránili až do roku 1949, kdy už kapitulovali. Rozvoj města začal s těžbou uranu, v roce 1950 tu žilo 36 000 lidí.
Další památkou je hornický kostel Svaté Marie (Bergkirche St. Marien), dokončili ho v roce 1511. Několikrát vyhořel a jeho současná podoba pochází z roku 1736. Byl určen výhradně pro konání bohoslužeb pro horníky. Během adventu zde vystavují hornické jesličky. V letním období je možné navštívit prohlídkové šachty. Nad městem stojí vyhlídková věž Pöhlberg z roku 1897. V zimě se tu lyžuje, v létě se můžete projet na bobové dráze.