Článek
Město zažilo svůj největší rozkvět na začátku minulého století. V roce 1908 totiž jistý pracovník dráhy zjistil, že je přilehlá oblast bohatá na diamanty, a tak ji brzy zaplavili horníci lačnící po výdělku. Právě s jejich příchodem začal vyrůstat Kolmanskop. Ač se kolem rozkládala poušť, obyvatelům v něm nic nechybělo.
Nerostné bohatství se odrazilo i na rozmarech rezidentů města, kteří si postavili kasino, divadlo, továrnu na výrobu ledu, nemocnici s prvním rentgenem na jižní polokouli nebo také taneční sály, uvádí server Atlas Obscura. Když ovšem začaly diamanty v období první světové války ztrácet na ceně, a navíc se i značně tenčily jejich zásoby, obyvatele v těchto končinách nic nedrželo, a tak své domovy začali opouštět. A poušť si postupem let vzala zpět to, co jí kdysi náleželo.
Strašidelná prázdnota
Kolmanskop ale návštěvníky láká dál, coby neotřelá turistická atrakce. Do města se vydává řada lidí, zejména těch, kteří si libují v průzkumu opuštěných budov.
Poušť si vzala zpět většinu domů.
Vloni v létě atmosféru města zachytil Němec Dennis Schmelz. Uvedl, že spousta domů vypadá, jako by zamrzla v čase — interiéry jsou dobře zachovalé, včetně některého vybavení. „Bylo to docela strašidelné. V den mojí návštěvy bylo větrno, takže písek foukal skrz okna a dveře. Mohli jste dokonce slyšet hvízdání větru, jako v nějakém starém americkém westernu,“ uvedl Schmelz pro agenturu Caters News.
Christian Fleischer, který videozáznam editoval, popsal, jak je Kolmanskop skutečně fascinujícím místem. Mezi léty 1908 a 1914 v něm totiž bylo vytěženo na 100 kilogramů vzácného nerostu, díky čemuž patřil mezi nejbohatší diamantová města na světě. „Atmosféra toho krásného a osamělého pouštního místa mě ihned dostala,“ řekl Fleischer. „Písek dnes zabírá většinu budov a dodává městu na zlověstnosti.”
Obyvatelé Kolmanskopu byli Němci, německy proto vyhlíží i architektura.
Město vprostřed pouště Namib je dostupné v rámci prohlídek s průvodcem. Ty vyjíždějí z nedalekého přístavního města Lüderitz, které je rovněž zajímavé. Jelikož byli někdejší horníci a pracovníci Němci, má velmi evropský ráz a našli byste v něm i kostel. Uprostřed bohapusté a vyprahlé krajiny působí skutečně nevšedně.