Hlavní obsah

Karlovarský altán opravují postaru tak, jak ho stavěli kdysi

Právo, Rudolf Voleman

Nejstarší karlovarský vyhlídkový altán, Mayerův gloriet z roku 1802, právě prochází první etapou své rekonstrukce. Tesaři tradičními a historickými technologiemi nahrazují spodní část dřevěného altánu, která podlehla z větší části hnilobě. Mayerův gloriet, který nechybí snad na žádné fotografii návštěvníka Karlových Varů, protože stojí nedaleko Jeleního skoku, bude opětovně zpřístupněn veřejnosti ještě do Vánoc.

Foto: Rudolf Voleman , Právo

Tesaři opracovávají dubové trámy historickými metodami.

Článek

Osmiboký dřevěný vyhlídkový altánek je tvořen osmi jednoduchými dřevěnými sloupy, které nesou vysokou jehlancovou plechovou stříšku.

„V první fázi rekonstrukce Mayerova glorietu, která bude stát zhruba 120 tisíc korun, budou vyměněny pilíře altánu, tedy jeho nosné konstrukce v základech,“ uvedl náměstek karlovarského primátora Jiří Klsák (KOA).

Podle jeho slov firmy nabízely kvůli obnově altánu jeho transport ze skály nad Mlýnskou kolonádou helikoptérou. Takové řešení by ale bylo příliš nákladné, takže se vedení města obrátilo na místní sdružení Tesařská huť, jehož tesaři používají tradiční technologie a gloriet opraví přímo na místě.

Než se nyní sdružení Tesařská huť pustilo do práce, vybírali si jeho řemeslníci pečlivě vhodný materiál. Nejtvrdší dostupné dřevo má dub. Tesaři nechtěli dovážet materiál zdaleka, ale pracovat s tím, co okolí glorietu nabízí, jako tomu bývalo v minulosti.

„Používáme dubové kmeny, které byly poraženy v karlovarských lázeňských lesích,“ řekl Roman Klouček, který vede sdružení Tesařská huť.

Širočiny, dláta a paličky

Navíc si podle něho řemeslníci vybírali kmeny poražené v zimních měsících. „V období slunovratu totiž stromy přesouvají mízu do kořenů v zemi, takže dřevo těžené v tomto období je bez života a dřevokazné houby nebo hmyz o něj nemají zájem,“ pokračoval Klouček.

Foto: Rudolf Voleman , Právo

Mayerův gloriet potřebuje podle Romana Kloučka vyměnit shnilé dřevěné prvky.

„Duby byly také nakáceny podle měsíční fáze, tedy v novu, kdy měsíc nevytahuje živiny do koruny stromů z kořenů,“ dodal s tím, že v historii se těmito pravidly tesaři řídili.

„Chceme na tuto tradici navázat,“ sdělil. „Při práci používáme tradiční nářadí, tedy například širočiny, dláta a paličky,“ řekl Klouček s tím, že díky tomu jsou výsledné trámy k nerozeznání od původních se stopami po otesání.

Související témata:

Výběr článků

Načítám