Článek
„Zdivo bylo v některých místech úplně vlhké. Museli jsme do metrové výšky odstranit omítky, podlahy a půdu pod nimi. Prostor je zaizolovaný. Vlhkost odvádí důmyslné odvlhčovací zařízení,“ řekl Novinkám mnich Dominik z brněnského řádu kapucínů.
Bratr Dominik ukazuje na ostatky bratří kapucínů pohřbených v 17. a 18. století
Na opravy se spěchalo, aby se pro mrtvé obnovilo mikroklima v podzemí, na které už jejich ostatky za více než 150 let přivykly. Jedinečné mikroklima hrobky utvářejí davy návštěvníků, v létě jde vždy o tisíce lidí. Jejich pohyb v podzemí pomáhá vzduchu v kryptě cirkulovat a udržovat stabilní teplotu okolo deseti stupňů Celsia. Stavební práce tento provoz zastavily.
Ostatky byly do krypty v klášteře sídlícím v centru Brna uloženy v 17. a 18. století. Hned při vstupu do hrobky míjí příchozí rakev, v níž je uložen i legendární velitel pandurů císařovny Marie Terezie baron Trenck (1711–1749). V ostatních místnostech jsou ještě rakve s dalšími 15 šlechtici a brněnskými měšťany.
Nejslavnějším pohřebeným v kryptě je legendární baron František Trenck (v rakvi a vzadu na portrétu)
Nejsilnějším zážitkem je pohled na kryptu s 24 řeholníky. Leží přímo na zemi, každý má pod hlavou cihlu. Jejich ostatky pravidelně kontrolují vědci a nelze s nimi hýbat, protože by se rozpadly. „Do prostoru mezi bratry jsme jen přidali nový písek, protože z toho starého se spoustu v uplynulých desetiletích vyneslo na botách ven,“ doplnil bratr Dominik.
Nová dlažba z italského kamene
Nad tím, jak je možné vytvořit natolik jedinečné mikroklima, aby zachovalo lidské ostatky i po staletích v tak dobrém stavu jako u kapucínů, si lámou hlavu generace odborníků. Z hrobky sice vedly odvětrávací komínky, ty ale nechal v době moru císař Josef II. zazdít a kryptu neprodyšně uzavřít. Návštěvník tak vidí u ostatků malá větrací okénka, která ve skutečnosti nikam nevedou.
Nová podlaha v hrobce. Původní keramickou nahradil prodyšnější a více historizující kámen z Itálie. Patinu mu dodává navoskování
Úpravy hrobky byly technicky mimořádně náročné. Vznikl moderní odvlhčovací a odvětrávací systém. Keramická dlažba z 90. let minulého století byla odstraněna. Místo původní podlahy z pálených cihel byl použit kámen z Itálie, který je odolnější než cihly a prodyšnější než keramika. Rekonstrukce přišla na dva miliony korun.
Kryptu ročně navštíví okolo 35 tisíc lidí, zhruba polovinu z nich tvoří turisté z celého světa. Atraktivní pro ně není jen pohled na mumie, ale i příběh legendárního barona Trencka.
Ten si už za svého života díky prudké povaze, divokému zjevu, hřmotné postavě a neuvěřitelné odvaze na bojišti vysloužil přídomek Ďábel. Stal se nejslavnějším vězněm brněnského hradu Špilberku. Tam se prý napravil, a právě proto se nechal pohřbít v kryptě s prostými řeholníky. Kapucíni pečují o jeho klidný odpočinek dodnes.
Nová brněnská vyhlídka nabízí nevšední pohledy na město
