Kamkoliv se v Beskydech vydáte, tam je hezky, říká moderátor Nic než pravda

Cestování je pro mě především relaxace, pohoda, zábava, ale také přemisťování se z místa na místo díky pracovním povinnostem, které v současné době mám. Můj život je spojený od 18 let se světem showbusinessu. Najezdím ročně 70 až 80 000 kilometrů v autě jako řidič nebo spolujezdec.

Vy jste to trošku neformálně nakousla. Rád spojuji cestování s dovolenou a díky muzice se mi to daří. Máme kapelu, která se jmenuje Legendy se vrací. Hrajeme netradiční aranžmá klasických světových hitů. Vzhledem k tomu, že se jedná převážně o zahraniční repertoár zpívaný v angličtině, máme možnost dostat se i do zahraničí. Byli jsme například na Krétě nebo ostrově Kos, v Turecku …

Jezdím na dovolenou hlavně relaxovat. Jsem člověk, který první dva tři dny vypíná telefony. Jsem známý lenivec, který leží dva tři dny na pláži, opravdu se „opéká“ a popíjí víno. Ale po třetím dni si telefon ráno a večer zapínám, abych zkontroloval, co se děje. Pátý a šestý den už mám telefon s sebou na pláži a vyřizuji veškeré pracovní schůzky. Moje dovolená se tak smrskává do dvou až tří dnů relaxování (smích).

Taky si sebou beru práci v podobě textařiny, což mě ohromně baví, protože mám rád teplo a inspiruje mě moře. Preferuji dovolené kratší, pokud možno několikrát do roka. S tím, že zpátky vezu tři čtyři nové texty. Navíc mám ještě pocit, že dovolená nebyla jenom užívání, ale navíc mi přinesla splnění restů.

Abych se přiznal, co se týče sportu během dovolené, patřím mezi největší lenochy a lenivce. Nevstávám v šest ráno a neplánuji dny na dovolené po pěti minutách s tím, abych celou dovolenou sportoval. Možná je to tím, že můj život je běžně hodně hektický. Normálně si na sportovní aktivity čas najdu. Začínám den tím, že chodím na tréninky thajského boxu. Netrpím nedostatkem sportu.

Určitě poznávací zájezd na Srí Lanku. Byl to pro mě trošku šok, protože jsem si ani neuvědomil, jak je dovolená koncipovaná. Byl jsem vždycky zvyklý na to, že přijedu a první tři dny nic nedělám a užívám si. Ale to už jsem popisoval.

Z plného pracovního zápřahu jsem přijel na Srí Lanku a začal náročný týden. Když jsme dorazili po asi 16 hodinách cestování do hotelu, tak jsme během půl hodiny vyráželi na první cestu do středozemí. V malém autobuse a ve vedru, jsme všichni zpocení absolvovali každý den stovky kilometrů napříč ostrovem. Zpětně to byla nádhera, ale první dva dny pro mne byly něco šíleného.

Mám ze Srí Lanky mnoho nových zkušeností. Nejsem dobrodružný typ, abych jel s batohem na zádech do Číny, Thajska, Mexika a Brazílie. Spíš jsem konzumní cestovatel.

Víte, že ani ne. Snažím se své sny plnit už od raného mládí a musím říct, že jedním z těch snů byla Amerika, kam jsem se dostal až v roce 2001. Strávil jsem tam 14 dní a projel jen východní část, od New Yorku po Filadelfii, až na Floridu přes Washington. Ale žít bych tam nechtěl. Mně ten konzumní život Ameriky moc neseděl.

Stihl jsem ještě i Dvojčata.. Týden před známým atentátem jsem si vystál frontu a vyjel nahoru. Když jsem se vrátil domů a v televizi jsem sledoval co se děje, tak jsem si myslel že je to opravdu nějaký film science –fiction. Teprve později jsem si uvědomil, co se mohlo stát o týden dříve. Což mě stálo láhev dobrého bourbonu, abych se s tím trošku vyrovnal.

Mám, velice často jezdím na Kanárské ostrovy, které jsem poznal na začátku devadesátých let.  Od té doby se tam vracím, protože mi vyhovuje podnebí, kdy je docela teplo a fouká větřík. Také jsem pochopil, co znamená diplomatická věta v průvodci, že na Kanárských ostrovech vítr nikdy nespí. Na pláži občas fouká prudký vítr, který vás bombarduje, tak že toho máte opravdu plné zuby.

Jsem velkým patriotem, pocházím z Třince, což když lidem řeknu, tak se většinou zděsí. Proboha, tam, kde je to zakouřený? Ale ono to není až zdaleka tak pravda, protože Třinec je malebné městečko, které leží v údolí moravskoslezských Beskyd. Je to možná jedno z mála míst, kde jste do pěti minut v lese v přírodě a tím že je to na tom středu průsečíku Česka, Polska a Slovenska, tak je tam opravdu nádherně. A všude je kousek.

Cestuji celou republikou křížem krážem, proto těch míst která mám rád je hodně. Líbí se mi jižní Čechy, mám rád Hlubokou, různé hrady a zámky.

Velice rád jezdím na Buchlov a miluji Velehrad, který mám spojený s prací a s Dny lidí dobré vůle, což je koncert v předvečer dne, kdy přišel do Čech Cyril a Metoděj. Je tam velká pouť, mše a je to asi největší hudební festival v České republice. Zatímco hudební festivaly soutěží, aby přišlo deset možná patnáct tisíc, tak tam automaticky chodí padesát šedesát tisíc milovníků muziky a věřících. Tohle místo miluji. Má obrovské charisma, jako by se tam zastavil čas. Nikdo nikam nespěchá, fantastická atmosféra, báječní lidé.

Pokud si chcete urovnat myšlenky, tak doporučuji zajít si do baziliky, do tamních sklípků nebo do Buchlovic, které jsou vzdálené tři kilometry, kde je nádherná zahrada. Velehrad je asi místo které mám nejradši.

Letos se mi zatím povedlo strávit týden na jaře na Grand Canaria. Pak jsem v červnu byl na akci ve stylu s Tebou mě baví svět, protože každoroční putování bývalých členů hokejového klubu. Pánská jízda začala někdy před patnácti lety, kdy tátové od rodin jeli s dětmi někam do světa. A je to docela pěkná myšlenka, protože jsou tam i kluci, kteří pracují v cestovních kancelářích a pro ostatní připravují zájezdy. A s touto partou jsem absolvoval asi patnáct zemí po Evropě.

Byli jsme v Turecku v hotelu, který je postavený ve stylu ruského Rudého náměstí a Kremlu. Byl to kýč na druhou. Ze začátku jsem se děsně divil, že jsme tam jeli. Ale bylo to vynikající, člověk si na papundekl zvykne na tolik, že už mu to potom tolik nevadí. Ale když chodíte snídat do chrámu Vasila Blaženého nebo jíte v mauzoleu Maria Jesenina, tak to je docela hustý. Jinak se tam nemluví skoro jinak než rusky, je to přesně pro tuhletu klientelu.

Letos jelo asi 22 bývalých hokejistů a s údivem jsme zjistili, že už nejelo žádné dítě. Děcka odrostly, ale přesto manželky pouští manžely na výlet rodičů s dětmi.

Chtěl bych se ještě podívat na tři čtyři dny do Řecka. Na podzim plánuji víkendové výlety na tři, čtyři dny v Paříži, Barceloně nebo v Římě. Líbí se mi, když můžete chodit pěšky. Když vyjedete autobusem do Vatikánu a z náměstíčka půjdete pěšky zpátky do centra tak to nemá chybu. Prošmejdit obchůdky, kavárničky a fontány. Do fontány De Trevi musíte hodit to euro, abyste se vrátili zpátky.

Vzhledem k hospodářské krizi bych zvolil nějakou destinaci u nás. Doporučil bych Moravskoslezské Beskydy. Ať se ubytují kdekoli, v Třinci nebo Ostravě, která se taky poslední dobou dost změnila, tak vám garantuji, že ať se vydáte na kteroukoli stranu, dorazíte na nějaké pěkné místo. Pokud máte rádi golf, tak to je ráj pro golfisty zaslíbený. Okolo Třince najdete okolo šesti až sedmi golfových hřišť. Jsou tam koňské farmy, krásné procházky pro pěší turisty na Lysou horu, Pustevny, Radegast a tak dále. Kamkoliv dojdete je tam hezky.