Kafkovy pražské stopy. Kudy se bál chodit do školy?

Začínáme na náměstí Franze Kafky v sousedství Staroměstského náměstí. Vedle kostela svatého Mikuláše stojí dům s pamětní deskou, podobiznou spisovatele a nápisem: „Zde se 3. 7. 1883 narodil Franz Kafka“.

Jeho rodný dům zde ovšem už nestojí. „Byl zbourán v rámci pražské asanace, přestavby městského centra na konci 19. století. Z domu zbyl pouze portál, ten se stal součástí budovy, jež tu stojí dodnes,“ říká Dana Kratochvílová, průvodkyně Prague City Tourism.

„Franzův otec Hermann se narodil v jihočeském Oseku a pocházel z chudých, až nuzných poměrů. Když přišel do Prahy, s pomocí příbuzných si zřídil malý krámek s galanterií a postupně se vypracovával výš,“ dozvídáme se. Jemu a jeho ženě Julii se po Franzovi narodili ještě další dva synové, ale ti zemřeli v nízkém věku, a tři dcery.

„Z této adresy si ovšem malý Franz nemohl nic pamatovat, rodina se záhy po jeho narození přestěhovala,“ vysvětluje náš doprovod. Přesouváme se proto před další obydlí rodiny Kafkových, k domu U Minuty na Staroměstském náměstí. „V prvním patře měli Kafkovi poměrně velký byt i s pokojem pro služku. Na život tady už spisovatel vzpomínal,“ říká průvodkyně.

Zmiňuje Dopis otci, napsaný Franzem Kafkou v roce 1919. Jak už název napovídá, adresoval ho otci Hermannovi. Ten si jej nikdy nepřečetl, ale my se do něj díky knižnímu vydání můžeme začíst. „Popisoval v něm mnohá příkoří. Například jak by rád poslouchal, kdyby otec vyprávěl o svém mládí a rodičích, ale že tak činí chlubivým a hašteřivým tónem, a to jsou pro Franze muka,“ cituje náš doprovod.

„Vzpomínal také, jak ho jako trest za zlobení vzal z postele, vynesl na pavlač a nechal stát jen v košili za zavřenými dveřmi. Ještě po letech pak trpěl představou, že přijde jeho otec, obrovitý muž, a vynese ho z postele ven,“ pokračuje Dana Kratochvílová.

Z domu U Minuty chodil malý Kafka pěšky do školy v Masné ulici. „Doprovázela ho služka. Jako dítě se obával, že by se mohl ztratit na rušném Staroměstském náměstí, a přál si, aby po náměstí vedlo zábradlí směřující k jeho škole, kterého by se mohl držet,“ dozvídáme se.

Služebná ho strašila, že učiteli poví o jeho zlobení, a školák se proto chytal portálů tamějších obchodů a nechtěl jít dál. Ze školy měl hrůzu a neustále se bál neúspěchu, byť byl vynikajícím žákem. Škola mimochodem v Masné ulici funguje stále, místo Německé měšťanské obecné školy je to ovšem VOŠ a SOŠ dopravní.

„Kafkovi se stěhovali velmi často, všechna místa byla v okolí Staroměstského náměstí. Jak se otci Hermannovi dařilo, přesouvali se do lepších bytů,“ pokračuje průvodkyně. Na některá místa vzpomínal originálně, například dnešní Pařížskou ulici, tehdy Mikulášskou třídu, označoval jako rozběhovou dráhu pro sebevrahy. „Široký bulvár tehdy ústil do řeky, kde stálo lešení a teprve se stavěl Čechův most. Dokončený byl v roce 1908,“ posloucháme.

Na Starém Městě měl také německé gymnázium, kam chodil - nacházelo se v zadním traktu paláce Golz-Kinských na Staroměstském náměstí. Poté pokračujeme do Celetné ulice, kde si prohlížíme dům U Tří králů. Také tady spisovatel bydlel, ve svém pokoji měl dokonce okno, které směřovalo přímo do Týnského chrámu.

V Celetné objevujeme další pamětní desku, jež se nachází na paláci Hrzánů z Harasova. „Julie a Hermann Kafkovi, rodiče Franze Kafky, provozovali zde v letech 1906 až 1912 velkoobchod s galanterním a střižním zbožím,“ uvádí nápis.

„Hermann se postupně vypracoval natolik, že zaměstnával příručí, kteří objížděli s jeho zbožím Prahu a okolí. Franz ve svém dopise popisoval, jak hrubě se podle něj choval k zaměstnancům, nazýval je třeba placenými nepřáteli,“ uvádí náš doprovod.

Pokračujeme do nedaleké uličky Kamzíkovy, kde se zastavujeme před domem U Červeného páva. Dnes se zde nachází restaurace, v minulosti zde ovšem fungoval vyhlášený nevěstinec. „Byl to luxusní nevěstinec Starého Města. Zavítal sem Otto von Bismarck, poté co zvítězil v bitvě u Hradce Králové,“ vypráví průvodkyně.

Chodil sem hudební skladatel Gustav Mahler nebo spisovatel Franz Werfel. „Kafka studoval práva na tehdejší Karlo-Ferdinandově univerzitě, dnes Univerzitě Karlově, neměl to sem daleko. Patřil také mezi mladíky, kteří si takovou návštěvu mohli finančně dovolit,“ dodává.

Promoval v roce 1906 a hned následující rok nastoupil do pojišťovny Assicurazioni Generali, do budovy na Václavském náměstí. „Později si polepšil přechodem do Dělnické úrazové pojišťovny v ulici Na Poříčí. Ředitel totiž zjistil, že Kafka má literární talent, a tak kromě jiného psal projevy,“ zjišťujeme.

Svoji povídku Ortel napsal během jediné noci, z 22. na 23. září roku 1912. Bydlel tehdy v domě U Lodi na již zmíněné Mikulášské třídě v místech, kde dnes stojí hotel Intercontinental.

„Byl velice vnímavý, v dopisech si často stěžoval, jak ho v různých bytech rušil zvuk sousedů,“ pokračuje průvodkyně a uvádí jeden takový zápis. „Včera se nade mnou celou věčnost kutálela nějaká koule, jako při hře v kuželky,“ psal třeba. „Byl nesmírně rád, když si jeho sestra Ottilie, zvaná domácky Ottla, pronajala domek ve Zlaté uličce na Pražském hradě, kde měl na psaní klid. Franz Kafka tehdy bydlel v Schonbornském paláci, k Ottle to měl tedy blízko,“ zjišťujeme.

Komplikované vztahy měl Kafka také se ženami. „Dvakrát byl zasnouben s Felice Bauerovou, ale ze sňatku nakonec sešlo. Podruhé jej spisovatel zrušil, když se u něj objevilo chrlení krve způsobené tuberkulózou,“ vysvětluje průvodkyně.

Zasnouben byl poté i s Julií Wohryzkovou, ze svatby tentokrát mělo sejít kvůli výhradám Kafkových rodičů. Nejznámější ženou jeho života byla novinářka, spisovatelka a překladatelka Milena Jesenská, byť se setkali jen dvakrát. Konečně poslední ženou jeho života byla pozdější herečka Dora Diamantová, s ní se seznámil v německém přímořském letovisku Graal-Muritz.

„Jeho nemoc se postupně zhoršovala. Byl vegetariánem, ale lékaři ho kvůli špatnému zdravotnímu stavu přesvědčili, aby začal jíst maso. Jeho sestra Ottla poté souhlasila s tím, že vegetariánství bude držet za něj,“ vypráví náš doprovod.

Franz Kafka zemřel 3. června roku 1924 v rakouském Kierlingu u Klosterneuburgu, bylo mu 40 let. Byť si přál, aby jeho nezveřejněné dopisy a díla byly zničeny, z velké části se tak nestalo, naštěstí.

„Naše vycházka končí, ale kdo chce, může se ještě zajít podívat na několik pražských míst s Kafkou spojených,“ láká nás Dana Kratochvílová. Je to třeba Nový židovský hřbitov na Olšanech, kde je spisovatel pohřben. Zajímavá je socha od Jaroslava Róny z roku 2003 v Dušní ulici, stojí na místě již neexistujícího domu, kde Franz Kafka též bydlel.

Mezi turisty zřejmě nejoblíbenější je pak mechanická pohyblivá Hlava Franze Kafky v podání výtvarníka Davida Černého. Od roku 2014 stojí u obchodního domu Quadrio nedaleko Národní třídy, složená je z dvaačtyřiceti rotujících panelů, které se otáčejí nezávisle na sobě. Její zhotovení zabralo úctyhodných 8900 člověkohodin.

Může se vám hodit na Zboží.cz: Knihy: Proces - Franz Kafka, Amerika - Franz Kafka, Zámek - Franz Kafka, Proměna - Franz Kafka