Kadaňský klášter aspiruje na zápis na UNESCO. Patří k nejhezčím v Česku

Klášter zdáli nikterak nevyniká nad jiné církevní stavby, máme u nás mnohem honosnější objekty. Kdo měl však možnost nahlédnout dovnitř, strnul v němém úžasu.

V objektu probíhají rozsáhlé restaurátorské práce, o to byla prohlídka s nesmírně zasvěceným výkladem Lukáše Gavendy, pracovníkem městského muzea, zajímavější. Bohužel nebylo dovoleno přímo v kostele fotit, ale restaurování se blíží do finále a v letní sezoně má klášter přivítat návštěvníky, kteří se budou moci o přednostech památky přesvědčit na vlastní oči.

Krom skvostného mobiliáře jsou zde nástěnné malby, kterými nechali majitelé vyzdobit kostel. Setkává se tu dürerovská škola s cranachovskou, biblické výjevy září v barvách, jako by byly malovány nedávno. Na stěnách jsou vloženy do zdí epitafy, strop zdobí mimo jiné i výmalba 14 svatých pomocníků s atributy jejich mučících nástrojů. Bizarní podívaná, doplněná dalšími vražděnými, tentokráte jsou to františkáni. Těm klášter patřil a od roku 1989 zase patří. Tady jsou mniši vyjeveni půlením hlav, děsivý středověk.

Naprosto skvostná je nádherně zachovaná sklípková klenba v poschodí objektu. O místnosti, kde se nachází, se vedou dohady, k jakému účelu sloužila. Jedná se zřejmě o první sklípkovou klenbu u nás.

Klášter vznikl na místě kaple koncem 15. století. Dnes ho má v pronájmu městské muzeum, expozice je zaměřena na dějiny města a kláštera.

V objektu sídlili Lobkowiczové. Jan Hasištejnský z Lobkowicz, donátor a stavitel kláštera, je zde pochován a je tu připomenuta i jeho cesta do Svaté země, pod jejímž vlivem nechal klášter postavit a vyzdobit. Kostel sloužil i jako významné pohřebiště.

Čtrnáct svatých Pomocníků je skupina svatých uctívaných společně v římskokatolické církvi, jejichž přímluva má být obzvláště účinná především proti různým nemocem. Kult Pomocníků v nouzi vznikl ve 14. století poprvé v Porýní, zřejmě jako důsledek morové epidemie později známé jako černá smrt.

Součástí objektu je i meditační zahrada. Od města ke klášteru vede kapličková křížová cesta.

Město se může pyšnit jedním z nejzachovalejších opevnění s mohutným Žateckým barbakanem, patří k nejstarším ve střední Evropě. Dále proslulou Katovou uličkou, která je nejužší v Česku. Dlouhá je asi 50 metrů, široká 66 centimetrů. Tudy si chodil mistr popravčí na radnici pro odsouzence. Je zakončena Katovou brankou, na prostranství stojí Katův domek.

Na náměstí upoutá ihned pozornost bílá věž radnice, vysoká 53,7 metru. Sídlí tu městský úřad, v přízemí najdete Galerii Josefa Lieslera. Věž slouží v sezoně jako vyhlídková. Hodiny sestrojil tvůrce orloje na Staroměstské radnici v Praze Mikuláš z Kadaně, jeho replika je umístěna pod bývalým kadaňským hradem. Stavba z dob Přemysla Otakara II. slouží nyní jako sociální ústav.

Nedaleko repliky orloje stojí reliéf Maxipsa Fíka. V Kadani začínal svou hereckou kariéru Josef Dvořák, který postavám z Večerníčku o Fíkovi propůjčil hlas.

Památek je v Kadani řada. Nádherně opravené měšťanské domy, klášter minoritů se sbírkami městského muzea. V Kadani se setkal v roce 1534 římský císař a král Ferdinand I. s předními politiky Svaté říše římské. Dohody jsou známé jako Kadaňský mír.

V okolí města jsou velké elektrárenské komplexy, krajinu z části zdevastovala těžba uhlí.