Knóssos: Fascinující výlet do kolébky moderní civilizace

Kréta je navíc, stejně jako celé Řecko, opředená legendami. Podle jedné z nich odsud pochází vládce všech řeckých bohů – Zeus. Ten se sem i rád vracel - nádherné moře, divoké útesy, vysoké horské masívy a starobylé přístavy – při této přehlídce přírodních krás ani není divu. Vždyť právě proto sem dnes  jezdí každoročně statisíce turistů z celého světa.

Největším turistickým lákadlem Kréty jsou ruiny mohutného palácového komplexu  Knóssos. To, že je pod nánosem hlíny ukryto něco významného, tušili lidé už dlouho. „Místní totiž při obdělávání svých políček často nacházeli šperky a různé úlomky,“ vysvětluje průvodce. „Koncem 19. století začal s vykopávkami krétský archeolog Mínos Kalokairinos. V té době ale ještě ostrov ovládali Turci, kteří mu další hledání zakázali.“

O obnovení prací se pak snažil i Heinrich Schliemann - objevitel Tróje a Mykén. Ani on však u turecké správy nepochodil. Nakonec se to podařilo až siru Arthuru Evansovi v roce 1900. „Následujících 30 let svého života zasvětil odkrývání a rekonstrukci slavného minojského labyrintu, jak je palác také nazýván,“ říká průvodce. „Dnes je mu nicméně vyčítáno, že při rekonstrukci popustil uzdu své fantazii a s pomocí dělníků dotvořil stavby na mnoha místech prostě tak, jak si je sám představoval.“

I dnes si při pohledu na zbytky paláce turisté snadno představí, o jak kolosální stavbu šlo. Kréta byla totiž na přelomu 3. a 2. tisíciletí př. n. l. centrem velmi vyspělého národa. Minojští vládcové odsud vládli prakticky celému Středomoří. „Fascinující je, že nevládli silou vojenskou ale obchodní,“ upozorňuje znalec, „měli v té době největší loďstvo a krétská města dokonce ani neměla hradby. Tak moc si byli jistí svou pozicí.“

Vykopávky navíc ukazují, jak moc vyspělá civilizace na ostrově žila - dokonalý vodovodní systém, teplá voda v koupelnách, splachovací klosety a kanalizace. Tato kapitola se ale uzavřela okolo roku 1450 př. n. l. Předpokládá se, že tehdejší vulkanický výbuch ostrova Strongýlē (dnešní Santorini) způsobil obří tsunami. Mohutná vlna narušila život na Krétě takovým způsobem, že se minojská civilizace z této rány už nevzpamatovala. Zánik historikové datují kolem roku 1.000 př. n. l.

Z Knóssu je to jen patnáct minut cesty do metropole ostrova – Héraklionu - moderního pulzujícího města s přibližně 115 000 obyvateli. Původní jméno Rabd El Chandach, v překladu „pevnost s příkopem“, dali městu arabští Saracéni. „Časem se ale zkrátil na hovorové označení Kandach,“ řeknou vám místní. Během arabské nadvlády byl přístav největším tržištěm s otroky ve Středomoří. Pak byl tři století pod správou Benátčanů, kteří se zasloužili o jeho další rozvoj.

Dnes město, stejně jako celá Kréta, působí příjemně uvolněnou atmosférou. V centru najdeme skvěle zásobenou tržnici. Nespočet taveren a kavárniček, v nichž při ledové kávě nezávazně tlachá krétská omladina. Jen dopravní systém řešený jednosměrnými uličkami dá zabrat i trpělivému a zkušenému řidiči.

Dnes město, stejně jako celá Kréta, působí příjemně uvolněnou atmosférou. V centru najdeme skvěle zásobenou tržnici. Nespočet taveren a kavárniček, v nichž při ledové kávě nezávazně tlachá krétská omladina. Jen dopravní systém řešený jednosměrnými uličkami dá zabrat i trpělivému a zkušenému řidiči.

Vliv Benátčanů, kteří zde působili tři století, je zde stále velmi zřetelný – a to i přes bombardování za druhé světové války a následnému stavebnímu boomu. „Lví kašna na náměstí Venizela Patia, benátská lodžie, kostel sv. Marka a přístav s pevností. To vše jsou důstojné pozůstatky středověkého rozkvětu ostrova,“ vypočítává průvodce. A za návštěvu rozhodně stojí návštěva muzea. Je po muzeu v Aténách druhé největší v Řecku.

Originální epitaf je vytesán na náhrobní desce Nikose Kazantsakise. Hrob turisté najdou v pevnosti Martinego v přístavu. Tento světově významný spisovatel je snad nejslavnějším Kréťanem novodobé historie. Proslavil se hlavně románem „Řek Zorba.“ Kniha se ihned po vydání v roce 1946 stala světovým bestselerem a ještě víc se příběh zhmotnil, když byla předloha zfilmována.

Do té doby nepříliš známý herec Anthony Quinn ztvárnil nesmrtelně hlavní roli Alexise Zorbase. V jeho podání je postava skvělou sondou do typické řecké duše. S vnitřním napětím, rozháranou láskou a chaotickými vztahy ke svému okolí. A ačkoliv byl Quinn mexicko-irského původu, většina Řeků dodnes žije v domnění, že je zdejším rodákem. Film proslavil i autora hudby, tehdy mladičkého Mikise Theodorakise. Vždyť i ten, kdo se teprve chystá do Řecka, zná jeho hity „Akropolis, adié!“ nebo „Děti z Pirea“.

V rubrice Léto u moře jsme nedávno psali také o Makarské riviéře a Bulharsku. Přehled všech vydaných článků naleznete na hlavní stránce rubriky.

>> zpět na hlavní stránku rubriky Léto u moře

Inzertní sdělení: Tipy na zájezd do Řecka

Cestovní kancelář Alex, specialista na letní dovolenou v zemích Řecko, Turecko, Tunisko, Egypt atd. vybírá z nabídky zájezdů pro dovolená Řecko:

Hotel Panorama

Velmi oblíbený hotel nedaleko přístavu Chania nabízí služby, které uspokojí i nejnáročnější. A navíc je z jeho pokojů úžasný výhled na moře.

Hotel Haris

Hotel leží přímo na písečné pláži v letovisku Agia Marina. Všechny pokoje mají výhled na moře, k dispozici je i velký hotelový bazén

Hotel Santa Marina Plaza

Malý luxusní hotel byl přímo na pláži postavený teprve v loňském roce. Pokoje jsou prostorné a moře ihned za hotelovou zahradou.

Autor: Lucie Štěrbová & CK ALEX