Článek
Cyklistický výlet byl příjemným zpestřením a těch několik kilometrů jsme snadno zvládli. Když jsme po krátkém bloudění usoudili, že jsme skoro v centru, zamkli jsme kola u stojanů na nároží a pokračovali pěšky. Na náměstí, jemuž vévodila budova s nápisem Hotel de Ville, tedy radnice, jsme nabyli jistoty, že jsme tam, kam jsme měli namířeno, dali jsme si pivo a rozchod.
Středověké městečko s dlážděnými pěšími ulicemi a hrázděnými domy bývalo významným obchodním střediskem. I dnes je výkladní skříní burgundských dějin a může vám nabídnout program na celý den.
Muzeum prvních fotografií
První skutečnou a dodnes zachovanou fotografii zhotovil už v roce 1826 Joseph Nicéphore Niepce (1765–1833) a nazval ji Pohled z okna. Za vynálezce fotografického procesu je tedy neprávem považován Niepcův krajan Louis Jacques Mandé Daguerre (1787–1851), který objevil přímou pozitivní metodu zvanou daguerrotypie.
Díky polední pauze v muzeích nám tak zbyl čas na procházku po nábřeží Saony, na posezení na náměstí Sv. Vincenta před stejnojmennou katedrálou z 11. století.
Trhovci právě začali balit své stánky, takže jsme zachytili alespoň část atmosféry panující mezi středověkými hrázděnými domy už několik staletí.
Z mého pohledu jsou vína, která mi chutnají, a ta, která mi nechutnají. Z těch, která jsme za týden v Burgundsku „přechutnali“, byla dobrá všechna. Snad až na to, které nám nabídli v restauraci Le Terroir v Santeney, a na pinot noir, jenž nám vlastnoručně nalila hraběnka de Ternay na zámku v Rully. O tom ještě bude řeč.
Katedrála v Chalon sur Saonefoto: Právo/Bohuslav Borovička
Je teprve začátek sezóny a vechtři u zdymadel se ještě nevzpamatovali. Za pár týdnů už budou na hrázích stolky, na nich láhve místních vín, sýry, nakládané houby, med a další dobroty. Tam budete mít první příležitost ochutnat. Když pak se na kole vypravíte do kterékoliv vesnice nebo městečka, všude budete opakovaně narážet na výraz Domaine (usedlost) a jméno majitele.
Domaine Louis Lequin v Santeney je vinařství, na němž pracuje hospodář se svou ženou Cecile a synem Antoinem. Mají sedm hektarů vinic a vyrábějí víno z hroznů chardonnay a pinot noir.
Louis Lequin se pyšní tím, že všechno se u něj dělá ručně a podle osvědčených tradic burgundských vinařů. Výsledky jeho práce prý mohou ochutnat návštěvníci mnoha vynikajících restaurací ve Francii i v zahraničí. Jedna z těch, které od něho víno kupují, je prý i v Praze.
Prohlídka zámku Rully a jejich zámecké vinice
Také v Rully je nespočet vinařství. Nejznámější z nich je Chateau Rully někdejší zámecké vinice o rozloze více než padesáti hektarů. Ty dnes patří velkovinařské společnosti Antonin Rodet, která sice dělá prvotřídní vína, ale také běžnou spotřební produkci, prodávanou v hypermarketech.
Zámek Rully stojí na místě pevnosti z 12. stol. Opadaná omítka, rozbitá okna ve třetím patře a celkově nepříliš utěšený stav nemovitosti svědčí o tom, že hraběcí rodina De Ternay, která zámek vlastní, nepatří k nejbohatším šlechtickým rodům.
Hraběnka de Ternay nás osobně provedla několika místnostmi zámku. Nevím, s čím to srovnat, abych neurazil.
S příchodem jara se hosté z kaváren stěhují na náměstí.foto: Právo/Bohuslav Borovička
Skončili jsme v někdejší kuchyni, v níž se třemi láhvemi vína společnosti Rodet a s talířem buchtiček z odpalovaného těsta vykouzlila hraběnka degustaci pro deset lidí. To vše bratru za 15 eur na hlavu každého z nás.
Nabyl jsem dojmu, že pití vína v Burgundsku je do jisté míry záminkou k tomu, aby se člověk dobře najedl. Znalci totiž vědí, že např. k vínu Nuits Saint Georges 2004, Domaine des Perdrix, nejlépe chutná španělská jamon serrano s pikantním kuskusovým salátem a fíky.
Anebo že k pinot noir Le Renard 2005 si člověk musí dát šafránové nudle s tempurovaným prsíčkem z jarního kuřátka na zázvorové trávě s omáčkou ze zázvoru a yakiniku. Obojí jsem vyčetl a některým slovům ani nerozumím, ale uznejte, že to zní krásně.
