Článek
Postupně s popularitou závodu se ale zejména u mladších ročníků dostává poněkud do pozadí jeho historie. Ta je zejména vzpomínkou na expedici českých horolezců, kteří tragicky zahynuli při zemětřesení v květnu 1970 při výstupu na Huascarán v Peru.
.: Kromě tradičních lyžařských radovánek nabízejí Jizerské hory i možnost setkání s psím spřežením. foto: Právo/archiv
„Jsem u Jizerské padesátky vlastně už od jejího začátku. Má pro mě, kromě závodního, také další rozměr – podobu vzpomínky na Expedici Peru 1970. Jsem rád, že i v nové a moderní podobě závodu stále žije odkaz těchto horolezců, že se stále zachovávají tradice,“ říká k tomu předseda Senátu a tělem i duší Liberečák Přemysl Sobotka.
V Bedřichově vystaví pomník horolezcům z Huascaránu
Odkaz horolezců chce připomenout i obec Bedřichov, která přišla se zajímavým projektem. Přímo v běžeckém areálu, odkud závod startuje.
„Máme představu, že na veřejném prostranství v areálu vznikne pomník horolezcům. Podílet by se na něm měli umělci, ale zatím jeho konkrétní podobu nemáme,“ vysvětluje starosta Bedřichova Petr Šmaus.
Není to ale proto, že by Bedřichovští nevěděli, jak by měl pomník vypadat, ale chtějí spíše dát jeho autorovi volnou ruku. Ve hře je tak i varianta, že by kameny, z nichž bude pomník postaven, pocházely přímo z Huascaránu. „Jednali jsme o tom s peruánským velvyslanectvím, které by nám zajistilo jejich dopravu do Česka,“ pokračoval Šmaus.
| Československá expedice Peru 1970 získala tragický primát – poprvé v dějinách horolezectví zahynula celá expedice do jednoho muže. Byli to Arnošt Černík (44), Milan Černý (26), Vilém Heckel (52), Jiří Jech (38), Valerián Karoušek (41), Jaroslav Krecbach (24), Miloš Matras (37), Ladislav Majsner (34), Milan Náhlovský (26), Bohumil Nejedlo (38), Zdeněk Novotný (32), Jiří Rasl (34), Svatopluk Ulvr (32) a Václav Urban (35). |
Jednou z variant je, že by v Bedřichově vznikl totožný památník, jaký mají čeští horolezci přímo v Peru. „Chtěli bychom, aby byl stejně živou připomínkou. V Peru na místě neštěstí to byla původně jen kamenná mohyla a dnes je to prý téměř stěna,“ dodal starosta.
Potíže byly předzvěstí tragédie expedice
Všichni horolezci, kteří pod Huascaránem zahynuli, byli tělem i duší spjati s Jizerskými horami. Nápad na jejich expedici se podle dostupných pramenů zrodil v jejich hlavách v roce 1968. Tehdy ale uvažovali o zdolání nejvyššího vrcholu Severní Ameriky 6194, metrů vysokého Mount McKinley.
Rukou osudu ale nakonec patnáct českých horolezců odcestovalo v dubnu 1970 do Peru na pozvání Clubu Andinismo Peruano. Předzvěstí tragédie byly potíže, které celou výpravu od samého začátku provázely. Hned po vylodění nákladu jim například chyběla jeho část obsahující potraviny a další vybavení.
Horolezci se ale nenechali odradit a vyrazili na svou pouť. Jako první z nich 18. května 1970 tragicky zahynul duchovní otec výpravy a podle dostupných zdrojů také nejlepší z horolezců, sedmadvacetiletý Ivan Bortel. Při překračování potoka spadl do vodopádu do asi třicetimetrové hloubky a na místě zemřel.
Poslední květnový den pak postihlo oblast zemětřesení s epicentrem 135 km od Huascaránu. Masa ledu, sněhu, kamení a bahna zpustošila vesnice i města a pohřbila desítky tisíc tamních obyvatel. Mezi oběťmi bylo i čtrnáct českých horolezců, kteří zahynuli na severní straně Huascaránu.
