Článek
Za druhé světové války v ní pod dohledem německých vojáků pracovalo 1200 nuceně nasazených. Iluzi továrny se podařilo v této veřejnosti zpřístupněné jeskyni vytvořit díky videoprojekci. Připomíná podmínky, v nichž dělníci museli pracovat.
„Nechtěli jsme v jeskyni dělat žádné zásadnější zásahy, proto jsme vytvořili jen virtuální postavy. Jde o animaci, kterou promítáme turistům na plátno s využitím videoprojektoru přímo v místech, kde skutečně běžela válečná výroba na plné obrátky,“ řekl Právu vedoucí Správy jeskyní Moravského krasu a tvůrce videoprojekce Jiří Hebelka.
Tím, že je obraz promítán na plátno, je pohled na postavy u soustruhů a na jejich dozorce v uniformách jakoby zastřený mlhou. O to více vzniká dojem, že se návštěvník dívá přes opar do minulosti.
Krkonošské jeskyně včetně nově objeveného labyrintu zůstanou nepřístupné

Ve Výpustku se pracovalo ve dvanáctihodinových směnách. Každou tvořilo 600 dělníků, kteří vyráběli palivová vstřikovací čerpadla pro letecké motory Daimler-Benz. Původně speleologové v podzemí vystavovali soustruhy zapůjčené z Technického muzea v Brně. Ty ale ve vlhkém prostředí rezivěly. Proto je nyní vystřídala videoprojekce.
Výroba byla zahájena v roce 1943 a ustala necelý měsíc před koncem války v roce 1945. Umístěna byla do jeskyně, aby Němci zajistili její naprosté utajení. Obávali se totiž, že by provoz, umístěný v klasické továrně, mohl být zničen při leteckých náletech spojenců. Podobnou výrobu chtěli vytvořit i v dalších jeskyních v krasu, například v Býčí skále.
Našly se v ní kostry
Výpustek je v mnoha ohledech doslova světovou raritou. Původně se jí říkalo Dračí jeskyně, a to kvůli velkému množství nalezených kostí. Nešlo ale o kosti draků a zvířat z jejich jídelníčku, ale o kostry stovek pravěkých jeskynních medvědů. Prvorepubliková armáda měla ve Výpustku muniční sklad, nacisté si v ní zřídili továrnu a československá armáda v ní za komunismu postavila 200 metrů dlouhý protiatomový kryt pro své velení. V případě třetí světové války z ní měly být řízeny vojenské operace na povrchu.
V krkonošském Obřím dole bylo ledovcové jezero

Jeskyně je tak obrovská, že do její zadní části, tedy do míst za krytem, který zvenku není vidět, lze najet s autobusy a nákladními auty. V případě atomového útoku je Výpustek schopen pojmout asi 5000 lidí. Spodní části nebyly dosud prozkoumány. Hovoří se o tom, že ukrývají obří podzemní jezero. Někde u něj by prý mohly být kosterní pozůstatky po čtrnáctičlenné turistické výpravě z Olomouce, která ve Výpustku zmizela v devatenáctém století.