Jeskyňáři žasnou nad chodbami, které se odhalily po vypuštění říčky Punkvy

Deset speciálních elektročlunů přepraví ročně po trase lodní plavby v Punkevních jeskyních, a to z přístaviště u dna propasti Macocha do Pustého žlebu, přes 200 000 turistů. Proplout chodbami je kumšt, protože jsou úzké. Nejeden výletník si z tohoto výletu odnesl bouli na hlavě po nárazu o skalní masiv. Místa nad hladinou jsou dobře známa, jenže svět pod ní je nový.

Pro speleology se otevřelo místo vypuštěním Punkvy, čímž se její hladina snížila o osm metrů. Důvodem k tomu byla výměna čtyřtunového stavidla, které udržuje tunely napuštěné, a oprava elektroinstalace. Pohled na světla pod hladinou z lodiček dává prostoru pohádkový nádech.

„Vypuštěním Punkvy se vše změnilo. Některá místa ani nelze poznat, jsou u stropu. V podstatě se pohybujeme pod hladinou,“ řekl Novinkám Jaroslav Šanda ze Správy jeskyní ČR.

Například nejkrásnější krápník na lodní trase, říká se mu Hastrman, nelze skoro zahlédnout. Přístavní molo u Masarykova dómu se změnilo ve vyhlídku nad propastí, část skal u dna má červený nádech, a to kvůli vysráženým železitým usazeninám. Kov se uvolnil z přístavního mola.

Obnažily se kabely od elektroinstalace a také vodicí šňůry pro speleopotápěče. Při procházce po dně lze narazit na vyvrtané otvory pro dynamit, kterými se odstřeloval masiv.

Zdolat tunely po obnaženém dně je fuška. Pan Šanda si kvůli tomu musel vypůjčit člun. Při příchodu zvenku, tedy od přístaviště v Pustém žlebu, to jde nejprve bez potíží. Pak ale přicházejí úseky, kde je lepivé bláto po kolena a studená voda zhruba po pás. Z tunelů zcela nezmizela. Vytvořila i jezírka. Zdolat je lze slezením k nim a jejich proplutím v člunu.

Unikátní je pohled na obnažený skalní útvar Mosty. U zatáčky smrti je nutné slézt skalní břit až k jezírku. V dalším úseku vznikl monstrózní kaňon s hlubokými tůněmi a se svahy s lepivým bahnem.

Naposledy byla takto Punkva vypuštěna v roce 1997. Pravděpodobně se jeskyněmi těsně před vznikem vodní plavby v roce 1933 procházel i badatel Absolon.

„Teprve nyní je pořádně vidět, že celý systém chodeb je naprosto unikátním technickým dílem. Je neuvěřitelné, že profesor Absolon byl schopen něco takového vybudovat. Upřímně řečeno, dneska by mu k tak velkému projektu asi ani nikdo nedal s ohledem na ochranu přírody povolení,“ doplnil Šanda.

Absolon nejprve při bádání v krasu nalezl cestu suchou nohou z Pustého žlebu přes Přední dóm do propasti Macochy. Otázkou bylo, zda a jak je s ní propojeno koryto říčky Punkvy, vyvěrající o kus dál také v Pustém žlebu.

V roce 1808 si starohrabě Hugo Salm nechal postavit speciální vor, po němž vyrazil proti proudu Punkvy směrem k Macoše. Plavbu zastavila skála.

Více než sto let po něm na to šel Absolon jinak. Přesvědčil armádu o tom, že mu musí pomoci. Vytvořila speciální kamenovrtací oddíl Macocha, vedený poručíkem Františkem Slámou, s jehož pomocí byl masiv na korytě Punkvy odstřílen a odtěžen. Badatel si k tomu zajistil i obří čerpadla - nautily.

Práce sledoval i prezident Tomáš G. Masaryk, po němž je pojmenován Masarykův dóm. Punkevky navštívil 17. září 1921. Další prezidentská návštěva se konala o 102 let později, kdy se 26. září 2023 po trase lodní plavby projel prezident Petr Pavel.