Článek
Etnikum Bajau je s mořem natolik spjaté, že na něm závisí celé jeho přežití. Kvůli tomu, že členové málokdy opouštějí svůj vodní domov, musejí si často vystačit s tím, co jim oceán nabízí. Děti se proto od útlého věků místo počítání a čtení učí zacházet se sítěmi a rybářským náčiním, aby byly schopné ulovit ryby, chobotnice nebo humry z ručně vyráběných loděk.
S nadsázkou se říká, že děti etnika Bajau tráví tolik času na vodě, že při pohybu na souši zažívají opak mořské nemoci — suchozemskou nemoc. Na souš vstupují tito mořští nomádi, jak se etniku přezdívá, snad jen za účelem obchodu, když jdou na trh vyměnit úlovky třeba za rýži, vodu či další komodity.
Život členů této pozoruhodné komunity se odehrává v drtivé většině na moři.
Nevšední auru umocňuje legenda, která se k etniku Bajau váže. Mezi členy komunity se říká, že jsou potomky suchozemců. Jejich předci kdysi byli vysláni jistým králem pátrat po jeho ztracené dceři, jenže v úkolu neuspěli, a tak ze strachu před královým hněvem zůstali na moři.
Civilizace se jim nevyhnula
Před lety se do jedné z vesnic tohoto etnika vydal malajsijský fotograf Choo Kia, který tvrdí, že soužití s mořem je pro nomády natolik silné, že dokonce počítají čas pomocí pohybu vln, namísto minut a hodin.
Zatímco mnoho lidí je neobvyklým životním stylem lidu Bajau přitahováno, fotograf tvrdí, že je v něm mnoho nedostatků. „Podle mě by měly být děti lépe vzdělány v otázkách životního prostředí nebo hygieny a osobně bych nikomu nedoporučil, aby se k této komunitě přidal,“ uvedl fotograf s tím, že děti mají často zkreslené nebo i nulové představy o okolním světě.
Lidé kmene Bajau žijí mimo jiné při pobřeží Bornea či Filipín.
Ačkoli žijí členové Bajau stovky let tradičním způsobem, vliv civilizace se jim nevyhnul.
Stejně jako mnoho tradičněji žijících etnik, ani Bajau v minulosti zcela neuniklo civilizačnímu tlaku. Ti, kteří si to mohli dovolit, využívali k rybaření modernějších a nebezpečných způsobů, uvádí Guardian. Někteří lovili pomocí kyanidu, který se rozprášil v požadované oblasti a omráčil ryby, jež bylo posléze snazší pochytat.
Svému milovanému moři tím ale ve výsledku velmi škodili, docházelo třeba k odumírání korálů. Různé organizace na ochranu životního prostředí se otázkou nebezpečného rybaření začaly zabývat a nabádat členy komunit k návratu k tradičním způsobům lovu.
Kvůli vlivu civilizace možná ztratili lidé Bajau na části své autentičnosti, vytratilo se i množství folklórních příběhů, ale některé organizace se již začaly zachováním jejich kulturního dědictví zabývat. Jedná se většinou o lokální společnosti, které život tohoto etnika přibližují na základě antropologických výzkumů širší veřejnosti.