Článek
Radnice, sídlo městské dumy, dodnes nese všechny vnější znaky stalinské doby. Novostavba, před sedmi lety dokončený chrám Krista Spasitele, jde svou podobou ještě hlouběji do dějin. Nový pravoslavný chrám ve vitrínách představuje fotografie a texty ze života a násilného konce rodiny posledního ruského cara Mikuláše II. Její příslušníky - cara, carevnu a jejich děti zavraždili bolševici v roce 1918 v domě kupce Ipaťjeva, který v oněch místech stával.
Na prostorném Historickém náměstí je pomník zakladatelů města – Vasilije Tatiščeva a Villima de Gennina. Ti na tomto místě roku 1723 založili hutě a místo pojmenovali po sv. Kateřině (Jekatěrina). Učinili tak na počest choti Petra Velikého, carevny Kateřiny I. Pozůstatky hutě jsou k vidění kousek od pomníku jejích zakladatelů.
Pro našince velmi atraktivní je Uralské geologické muzeum kamene. Takové množství pozoruhodných krystalů až obřích velikostí, drahokamů, polodrahokamů a uměleckých výrobků z nich, minerálů, krystalických drůz a dalších zajímavostí je k vidění jen vzácně. Mimořádná je „zlatá komnata“. Uchovává unikát uralské oblasti – vyvětrané zlaté nugety fascinujících rozměrů.
Pro návštěvníka z Česka pak je tu ještě jedna mimořádně zajímavá lokalita. Místní hřbitov s velmi důstojným památníkem československých legionářů, kteří zde během zhruba ročního období, po které Jekatěrinburg drželi, položili své životy. Do Česka vede ještě jedna pozoruhodná stopa. Kupec Ipaťjev, o jehož domě již byla řeč, z Ruska emigroval, žil v Praze a je pohřben na Olšanech.
Mezi Prahou a Jekatěrinburgem je pravidelné letecké spojení, funguje tam náš generální konzulát a zastoupení řady firem. Nově bylo otevřeno i zastoupení agentury CzechTourism, která se stará o propagaci naší země.
Jekatěrinburg je perspektivním bodem nejen pro naše podnikatele, ale může se stát i východiskem pro turisty, kteří by chtěli poznat drsnou uralskou přírodu.
