Jedinečná Stezka Českem se dostala i na mapu světových dálkových tras

Myšlenka vytyčit Stezku Českem začala Martinovi klíčit v hlavě krátce před covidem na treku v Kanadě. „Říkal jsem si, že je škoda, že tady nic takového není, když máme nejlepší značení Klubu českých turistů,“ vzpomínal.

Po návratu dal dohromady starou bandu kamarádů, spuštění prvního oficiálního přechodu republiky zabralo rok. Stezku Českem popisuje jako nekomerční projekt party nadšenců, kteří se spojili s Klubem českých turistů a jenž nabízí možnost vyrazit na krásnou a zajímavou cestu přes celou republiku. A to buď severní, nebo jižní trasou. Dohromady čítají dva tisíce kilometrů. „Leželo to tady, šlo o to, dát to dohromady,“ usmívá se.

Dnes Stezka Českem nechybí na mapě světových dálkových tras, neboť ji zmiňuje aplikace FarOut App – Formerly Guthook, největší svého druhu na světě. Obsahuje dálkové treky, jako jsou Pacifická hřebenovka, Apalačská stezka, CDT, GDT či Te Arora na Novém Zélandu.

„Existuje málo zemí, které můžete obejít,“ vysvětluje si Úbl, proč se stala Stezka Českem takovým fenoménem. Podle něj se na cestu může vydat každý. „Je jen na vás, kdy, kde a jak. Můžete ji ujít vcelku, severní trasou, jižní trasou. Po úsecích. Rozdělit si ji na víkendy. Ze západu na východ nebo naopak. Po chatách či se stanem. Pomalu, rychle nebo běžet,“ ujišťoval o víkendu návštěvníky veletrhu Holiday World, kteří si přišli poslechnout jeho přednášku.

Stezka míří po značených turistických cestách, podrobný návod s popisem etap dávají webové stránky. Nechybí tam tipy a rady těch, kteří ji už absolvovali. Cílí na konkrétní skupiny: samotné dívky, na ty, které doprovází čtyřnohý parťák, cyklisty, turisty s malými dětmi…

Všechny Martin nabádá, aby nezapomněli na přípravu před ostrým startem a vydali se na zkoušku třeba na víkend. „Věci, co nevyužiju, neberu, co mi nevyhovují, vyměním,“ upozorňuje, že zbytečně těžká bagáž se ukazuje jako nejčastější zádrhel.

Loni podle něj alespoň jednu část zdolalo 300 nebo 400 osob. Většina si cestu rozvrhne na etapy. „Napsala nám babička, že když vyrážela s vnoučkem, bylo Honzíkovi sedm, na konci slavil deset,“ prozradil Martin, kterého asi nejvíc překvapilo, kolik lidí putuje samo.

On většinou vyráží se skupinou nebo s přítelkyní. „Na stezce jsme každý rok, dáme 1000–1200 kilometrů,“ hlásí. Na otázku, která etapa se mu nejvíc líbí, odpovídá, že vždy ta, kterou zrovna jde. „Hodně nás začaly bavit přechody různých ostrovů a treky, co nikdo nechodí, na severu,“ zmínil další cíle s tím, že s partnerkou se chystá na přechod Kanárských ostrovů.

Stezku Českem bere jako koníčka. Pracuje v nadnárodní firmě, kde o jeho vášni dobře vědí a dávají mu patřičný prostor. „Pro mě je to důležitý zaměstnanecký benefit,“ konstatoval Martin, který na veletrhu pokřtil druhou knihu Stezka Českem – nové příběhy.

Peníze z prodeje opět podpoří Sportovní klub vozíčkářů. Čtenáře má motivovat, pobavit, nadchnout. „Obsahuje vtipný popis etap, příběhy lidí, kteří vyrazili, třeba pána, kterému je sedmdesát, holčiny s ročním dítětem, borce po dvou operacích srdce, mozkové mrtvici, vozíčkářů,“ líčí. Nápadů, jak stezku vylepšovat, má pořád dost. „Chceme lidi vždycky překvapit,“ vysvětluje s úsměvem, proč je neprozradí.