Článek
Několik voňavkářů v Osmotéce podle původních receptur připravuje vůně minulosti. Jako třeba "královský parfém", který je ve sbírce nejstarší a jehož recept zaznamenal Plinius Starší (23-79). Vyráběl se na základě medu, skořice a hřebíčku.
Nechybí parfém Napoleona
S použitím všech potřebných ingrediencí, včetně těch, které teď evropské regule zakazují, jako vorvaní ambra, bobrovina, cibet nebo tonkinské pižmo, oživují vodičku královny maďarské ze 14. století s výraznou notou kafru a rozmarýnu nebo kolínskou, kterou v letech 1815 až 1821 používal Napoleon na ostrově svaté Heleny.
Návštěvníci, vpouštění po malých skupinách, se zachvívají, když vdechují nejdražší voňavku na světě, Joy, kterou v roce 1935 vytvořil Jean Patou na bázi růží a jasmínu.
Coco Chanel od Poireta
Na bílém papírovém podnosku mohou objevit taky Fougere Royale, jejímž zaníceným vyznavačem byl Guy de Maupassant, uhrančivou Cotyho Rose Jacquminot z roku 1904, Millotovu Crepe de Chine (1925), rozkošnou Iris Gris Jacquesa Fatha z roku 1947, opojnou Cuir de Russie Coco Chanelové z roku 1925 nebo velmi současnou Fruit défendu, první voňavkářskou kreaci spojenou s módním salonem. Je od Paula Poireta z roku 1914.
Yves Tanguy, který v salonu Chanel pracoval, neodolá a vypráví, jak tvůrkyni Chanelu No5, jednoho z nejprodávanějších parfémů na světě, Coco Chanelové namluvil, že přidal do směsi ylang-ylang, jak si přála. Neudělal nic, ale ona prý za týden shledala, že nová verze (tedy ve skutečnosti ta stará) je přesně podle jejího gusta.
Recepty parfémů mají v sejfu banky
Jicky od Guerlaina už není jako v roce 1889, a to hlavně proto, že je obtížné sehnat stejnou kvalitu santalu. Evropské direktivy postupem času voňavkáře přinutily, aby upustili od původní formule. Shalimar se od původní podoby liší ještě víc.
Receptury jsou všechny pečlivě uchovávány v sejfu jedné versailleské banky a Osmotéka nemá povolení zapomenuté nebo zmizelé parfémy prodávat, napsal deník.