Hlavní obsah

Jarní Trentino - opalování i lyžování

Právo, Zdeněk Smíšek

Popíjet červené z nedalekých vinic – s lyžařskými botami na nohách a s tváří otočenou ke slunci při odpočinku na konci lanovky – je příjemné. Zatímco v údolí italských Dolomitů užívají jara, v lyžařských centrech oblasti Trentino ještě vládnou lyžaři skvěle upraveným sjezdovkám.

Článek

I když tu bývají sněhové podmínky vždy dobré nejméně do Velikonoc, provozovatelé středisek nenechávají nic náhodě a preventivně uměle zasněžují už na začátku sezóny. V listopadu. Čerstvý sníh pak padá na připravené podloží a vydrží o to déle. Srovnávání terénu v podvečerních hodinách rolbami je všude samozřejmostí.

Turistická sezóna nejen v okolí Madonny di Campiglio vlastně nekončí nikdy. V létě horské louky přizdobené rozkvetlými rododendrony zvou do dvou tisíc metrů nad mořem cyklisty i pěší turisty.

Madonna, Pinzolo, Passo Tonale - místa, která musíte navštívit

Vlastně jen kaplička s Madonnou a pár chalup na okolních pastvinách. Tak ještě před několika desítkami let vypadalo dnešní moderní a stále se rozvíjející lyžařské středisko s novými hotely a mimo jiné i drahými obchody s módou a hodinkami – Madonna di Campiglio.

Dnes je tam takový provoz, že do centra nesmějí auta a obchvat vede tunelem. Na odkazy městského života člověk velice rychle zapomene – po pár metrech jízdy kabinkové lanovky, která pod sebou nechává ruch parkoviště. V tu chvíli už člověk získává pocit, že splývá s majestátní a respekt budící přírodou.

I v nejbližším okolí horské chaty Graffer, kde se zastavují během dne stovky lyžařů na jídlo a odpočívají na lehátkách, je vlastně ticho a klid. Výhled na horské hřebeny i na sebe navazující lyžařské svahy bere lyžařům, majícím zde premiéru, dech.

Kostelík S. Vigilio v Pinzolu je ozdoben malbou s motivy smrti.foto: Právo/Zdeněk Smíšek

Ale jinak vše působí vlastně uklidňujícím dojmem a poskytuje maximální radost ze sportu i relaxace. Stres nepřináší ani minimální (nebo vůbec žádné fronty) na skvěle vybavených nástupištích lanovek. Skipasy jsou opatřeny čipem a nemusí se v turniketech brát do ruky.

A nikdo nepředbíhá! Dokonce ani Poláci, tak jako třeba v Krkonoších. Proč asi? Mimochodem krajana je slyšet všude. Čechů sem poslední dobou jezdí stále více.

I do sousedního střediska Pinzolo, kde jsou tratě komornější a sevřené lesy.

Jezdí se carvingové oblouky i obloučky staré školy

Lyžování je tu pro někoho možná právě proto příjemnější. I zde platí, že z hlavní výstupní stanice lanovky se můžete rozjet hned po několika trasách a vybrat si podle vlastních chutí a schopností. Ale vlastně všude se potkáte s malými dětmi i důchodci užívajícími si v obloučcích staré školy. Přesto je na carvingové oblouky všude dost místa.

Pobýváte-li v oblasti Trentina více dnů, nelitujte poodjet autem udržovanými serpentinami pár kilometrů do sousedního střediska. Každé nabízí stejně dobrý a přitom jiný zážitek. Například Passo Tonale s černou sjezdovkou z ledovce nebo naopak do šíře roztaženými trasami na druhé straně údolí.

Divoké skály – na začátku jedné ze sjezdovek odkazující na časy, kdy tudy vedla pašerácká stezka – nechá lyžař za zády a končí vlastně na mírném svahu. Ale pozor, i tady by se mohl při troše nepozornosti „potkat“ s jiným sjezdařem, protože se některé trasy setkávají a dokonce se mohou i křížit.

Bezpečnost jako program

Radost z lyžování umocňuje také pocit volnosti. Lanovky a navazující sjezdovky jsou koncipovány tak, aby na jednoho lyžaře vyšlo padesát metrů plochy. Teorie, ale kapacita lanovek a rychlost přepravování lyžařů je vypočítávána podle velikosti sjezdovek a tohoto vzorce.

Pro vyznavače snowboardu jsou všude vybudovány parky, kam se ze sjezdovek rádi stahují. Na klasické lyžaře tak zbývá ještě více místa. Děti do čtrnácti let povinně lyžují v helmách. Dospělí se jim snaží jít příkladem. Pravda, frajeři lyžují nahoře bez. Přesněji – například opálení instruktoři lyžování jen ve slunečních brýlích a bez čepice.

Pánská siesta před jednou z restaurací v centru Madony di Campiglio po jarních radovánkách na sněhu. foto: Právo/Zdeněk Smíšek

Ale pan Gianfranco Mittempergher – placený funkcionář autonomní provincie Trentino, který má na starosti plánování i provoz sjezdovek – nám připomněl, že se snaží návštěvníky hor vychovávat k aktivní i pasivní bezpečnosti:

„Základním pravidlem na sjezdovkách je dávat – při potkání tratí přednost zprava a hlavně – odpovědnost má lyžař jedoucí vzadu – výše ve svahu – a každý je povinen přizpůsobit jízdu svým schopnostem a podmínkám. Pravidla se zde rovnají zákonné normě a v případě nehody se jejich dodržení může řešit i u soudu.“

V případě pádu nebo při odpočinku je třeba se zdržovat na kraji sjezdovky. Všude je velký počet záchytných sítí, ale vzhledem ke kvalitní úpravě tratí jsou hlavně na těch nejnebezpečnějších místech.

„Opatření jsou ve všech střediscích stejná, žádná exkluzivita tu neplatí.“ Můžete tu zahlédnout i policisty na lyžích. Na očích jsou i tabule s pravidly – v italštině, němčině a angličtině.

Rady na cestu
Do Madonny di Campiglio dojedete z Rozvadova přes Mnichov, Innsbruck a Brenner. Ze Znojma přes Vídeň do Lince (kde se připojuje trasa z Dolního Dvořiště) a dále Salcburk, Kufstein a Innsbruck – stále na jih. Z Rozvadova do Madonny je to 610 km a cesta trvá asi šest hodin.
Od listopadu do konce dubna je v oblasti Trentino k dispozici více než 300 vleků a lanovek a 800 km čtverečních sjezdovek. Uměle je zasněžováno 90% svahů. Sjezdovek je tu na pět set. Z toho 71 černých pro nejnáročnější a naopak pro začátečníky je tu 166 velmi snadných sjezdovek. Pro děti funguje 38 lyžařských škol. Helmy jsou povinné pro děti do čtrnácti let.
Skipasy mohou platit pro celou oblast. Některé chaty je započítávají do ceny pobytu. Jejich škála je pestrá a jsou i pro běžkaře.
Speciálně pro vyznavače jízdy na snowboardu je v Trentinu vybudováno sedm snowparků. Největší je Ursus v loklalitě Passo Grosté
Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám