Článek
Hradolog a historik August Sedláček se o Jestřebí vyjadřuje takto: „Nad městečkem Jestřebím spatřuje se na vysokém podstavci skála zvláštního tvaru, na níž ještě zbytky bývalého hradu viděti.“ (Hrady, zámky a tvrze Království českého)
Jestřebí či Jestřábí (Habichstein) připomíná ve svém zápisníku Hrady spatřené pod číslem 13 Karel Hynek Mácha. Existovaly patrně dvě kresby hradu, které se nedochovaly.
Pískovcový suk s hradní ruinou nad obcí.
„Nad Hirschbergem hustý se dmul kouř, až pojednou rozevřev vyhlížel co obruba temná jasněkrásného obrazu; nebo za rozpuklinou jeho stál zřícený hrad Jestřabí, co loď mořská, v pestrých barvách oblé duhy jako za barevným závojem.“ (K. H. Mácha: Večer na Bezdězu)
Hrad navštívil asi v roce 1813, kdy cestoval, zřejmě s přítelem Eduardem Hindlem, na Bezděz (Hirschberg je německé pojmenování Doks).
Vchod na skalní plošinu.
Ohlodaný pískovec
Parkovat se dá buď u roubených restaurací hned u silnice spojující Mladou Boleslav s Českou Lípou, s odbočkou na Prahu, nebo o kus dál pod kostelem.
Stoupání k patě skalního suku není nijak náročné, trochu problém může přivodit novogotické točité schodiště vestavěné do bývalé studny.
Půlkruhová stavba zapuštěná do pískovce vypadá jako mohutný čep, na kterém se skála otáčí. Vnitřkem vedou schody, na povrchu pokryté vrstvou jemného písku, takže zvláště při sestupu je radno držet se zábradlí, protože to klouže.
Povrch schodů je v důsledku slabé vrstvy jemného písku značně kluzký.
Nad schody je prostorná místnost, tady bylo zapuštěné šlapací kolo.
Po schodech vystoupáte na nižší ze dvou plošin, obehnanou železným zábradlím. Je tu jen hezký rozhled, čímž nemyslím hustý provoz na přilehlé komunikaci. Na vyšší věž se nedostanete, na jejím vrcholu se tyčí dřevěný kříž, ale bez možnosti výstupu.
Pískovec zvětrává, občas se ho kus odloupne, kvůli opadu se museli v roce 1825 obyvatelé tří domků vystěhovat, v říjnu roku 2009 se uvolnila velká část skály, objekt byl na několik měsíců uzavřen. Je to i tím, že ve skalních puklinách zakořeňují náletové dřeviny, jejichž kořeny pískovec rozrušují.
Pohled na obec Jestřebí. U úpatí je hřbitov s kaplí Vzkříšení Páně.
Skálu tu dokonce v 18. století místní těžili jako stavební materiál, div, že se zachoval vchod.
Berkovské sídlo
Hrad postavili zřejmě koncem 13. století Berkové z Dubé. Vystavěli ho na stupňovitých plošinách přístupných po dřevěných schodech, ty se daly v případě napadení odstranit. Hrad byl unikátní, neměl hradby ani jiné opevnění, cimbuří bylo na vrcholu skály.
V ruině Cimburka u Městečka Trnávky se před téměř sto lety nalezl stříbrný poklad
Poprvé se zmiňuje v roce 1296, coby hrad je uváděn v roce 1300, pak se o něm století mlčí, dále je roku 1403 uváděn v predikátu Berky z Dubé.
Je možné, že v mezidobí hrad zanikl a byl znovu postaven. Za husitských válek byl v majetku kališnického hejtmana Jindřicha Hlaváče Berky z Dubé.
Ve skále bylo zapuštěno šlapací kolo.
Sídlem lupičů
Jeho syn Čeněk Berka se zapojil do loupeživých vartenberských válek proti lužickému Šestiměstí, takže při trestné výpravě Lužických do Čech v roce 1444 se dostalo i na Jestřebí.
Než ale došlo ke střetu, prodal vypočítavý Berka Jestřebí Janu Smiřickému ze Smiřic. Smiřický byl ale v roce 1453 popraven, majetek přešel na syny. Ti v roce 1480 prodali hrad Kryštofovi z Vartenberka, to byl poslední šlechtic na hradě, od roku 1546 uváděném jako pustý.
Ve 40. letech 19. století bylo Jestřebí dostavěno v romantické podobě, ta ale brzy zanikla, jak ve skutečnosti hrad vypadal, není zřejmé.
Kruhový vstup do skály připomíná čep.
Mohutný pískovcový blok je zvětralý, občas se část skály odlomí.
Při výletu určitě obejděte skalní masív, kolem vede dobře přístupná cestička.
Jestřebí bylo vyhlášené jako osada s dobytčími trhy, zejména poté, kdy po stavbě císařské silnice z Boleslavi do České Lípy, dokončené roku 1806, tu v 2. polovině 19. století začal jezdit vlak. Pro dobytek sem prý jezdili obchodníci až z Nizozemska.