Článek
Vlny dorůstající výšky několikapodlažních budov vznikají v Nazaré díky podvodnímu kaňonu, který je největší v celé Evropě. Až do počátků 21. století nikdo ani nepomyslel na to, že by se zde dalo ve zmíněném období surfovat. Místní surfaři přesně věděli, kdy je lepší se zdějším vlnám raději vyhnout.
V roce 2004 sem ale přijela skupina nadšenců s tím, že zdejší obří vlny přece jenom obhlédne. Mise tehdy skončila po pouhých 90 minutách, neboť si nemohli dovolit vodní skútry, které jsou zde s ohledem na velikost vln nezbytné k rozjezdu. I tak ale uznali, že by se do vln nejspíše neodvážili, protože nebezpečí v případě pádu bylo přiliš vysoké.
Chtěli přilákat více turistů
Skutečná změna tedy přišla až roku 2008, kdy se představitelé správy města rozhodli podpořit cestovní ruch i mimo hlavní sezonu. Po letních měsících se totiž po turistech vždy slehla zem a druhý hlavní průmysl, rybolov, tady rovněž postupem času uvadal.
Městečko Nazaré bylo v zimní sezoně vlastně jen městem duchů.
„Nikdy to nebylo o tom, abychom byli respektováni surfařskou komunitou tíhnoucí k velkým vlnám. Bylo to o tom, abychom do Nazaré přilákali více lidí mimo letní měsíce,” vysvětluje serveru BBC Paulo „Pitbull” Salvador, učitel tělocviku a plavčík, jenž se účastnil prvních jednání na radnici.
Světové rekordy
Další dva roky se čekalo na finanční zdroje a hned poté mohl začít projekt, který neměl obdoby. V roce 2010 do Portugalska přiletěl americký surfař Garrett McNamara a ihned prokázal, že i ty největší vlny v Nazaré jdou s vhodným vybavením sjíždět. O rok později zde McNamara překonal světový rekord v pokoření největší vlny na světě, jež tehdy měřila přes 23 metrů.
Německý surfař Sebastian Steudtner v portugalském letovisku Nazaré
O specifikách zdejších vln mluví například portugalský surfař Nic Von Rupp: „Je to monstrum, šílenost. Je to jako, když se díváte na mrakodrap nebo horu. Rozdíl je v tom, že se pohybuje vaším směrem a je připravená vás zaživa sníst. Nemá žádné slitování.”
McNamarův rekord překonal v roce 2017 Brazilec Rodrigo Koxa, když sjel vlnu měřící přes 24 metrů. I ten už ale byl – ačkoliv se stále čeká na oficiální potvrzení – překonaný. Vloni v říjnu sjel vlnu dosahující výšky přes 30 metrů osmnáctiletý Portugalec António Laureano.
Důraz na bezpečnost
Nutno však říct, že vlny podobných rozměrů by se nedaly sjíždět nebýt důkladných příprav, dlouhodobého plánování a minimalizování všech možných rizik. Za každým surfařem navíc stojí početný tým, včetně řidičů vodních skútrů, který se na jeho výkonu nemalou měrou podílí.
„Když jste v pěně, nevíte, kde se co nachází. Snažíte se jenom přežít,” vysvětlil Salvador, jenž měl při prvních pokusech v roce 2010 na starost právě bezpečnost.
Ačkoliv je zde na bezpečnost kladen ten největší možný důraz, minimalizovat všechna rizika nelze. „Realita je taková, že i tak můžete ve vodě zemřít,” říká Joana Andradeová, jediná portugalská surfařka, která se do největších vln v Nazaré odvážila.
„Můžete být fyzicky sebelíp připraveni, ale je to právě mysl, která vás zachrání, když se něco pokazí,” tvrdí. „Musíte být připraveni nepanikařit, protože když v ten okamžik otevřete ústa, zbavíte se veškerého kyslíku. Největší šance, jak přežít, je zachovat klid,” souhlasí Von Rupp.
S ohledem na extrémní podmínky je až s podivem, že v Nazaré dosud žádný surfař nepřišel o život. Jednou k tomu ale přiliš nechybělo. Vloni tady z vody vytáhli portugalského surfaře Alexe Botelhoa v bezvědomí a zachránila ho až resuscitace.
„Jednoho dne může přijít na nejhorší a já vím, že to bude nesmírně těžké,” svěřuje se Sergio Cosme, řidič vodních skútrů, jemuž se s ohledem na jeho roli – v kritických situacích dopravuje surfaře do bezpečí – přezdívá „nazarský anděl strážný”.
Zimy jsou už rušnější než léta
S ohledem na ojedinělou surfařskou podívanou, kterou Nazaré nabízí, není divu, že původně rybářské městečko nyní vyhledává čím dál tím více nadšenců do tohoto sportu. Místní lidé dokonce o sjíždění zdejších velkých vln mluví podobně jako o Kristu – tedy o období před a po.
Před rokem 2010 se zde během zimy obvykle pohybovalo okolo 15 tisíc stálých obyvatel. Od roku 2014, kdy byla místní pevnost Fortress of Saint Michael the Archangel přestavěna v muzeum, z jehož okolí se dají pozorovat surfaři, sem zavítalo okolo milionu turistů. Jenom za rok 2019 jich sem přijelo na 350 tisíc, přičemž zimní měsíce jsou už kolikrát rušnější než ty letní.