Článek
Je těžko k uvěření, že dřívější expozice tvořilo několik nevelkých klecí nad sebou a že Londýňané mohli při prohlídce jedné z nejstarších veřejnosti přístupných zoo nacházející se ve známém Regent’s Parku šťouchat do medvědů či opic deštníky, pokud jim přišlo, že se málo pohybují.
Za vším hledej odvážného šenkýře
„Hostinský Pinkert se asi zbláznil,“ říkali si ctihodní občané saského Lipska při procházce na korzu. Vousatý a obrýlený majitel prosperující restaurace Pfaffendorfer Hof ve čtvrti Rosenthal se rozhodl přeměnit svůj podnik – na zoo. Obyvatelé Lipska sice zpočátku nad Pinkertovým počínáním kroutili hlavami. Nicméně 9. června 1878, na Svatodušní neděli, přišlo výsledky jeho snahy při slavnostním otevření zhlédnout na 4500 zájemců.
Těžko dnes věřit, že Londýňané mohli při prohlídce zoo v Regent’s Parku šťouchat do medvědů či opic deštníky, pokud jim přišlo, že se málo pohybují.
Zoologická zahrada v centru města jim nabídla k vidění australské klokany, papoušky, antilopu přímorožce, tygra indického a také pár zvířat, která Lipsko později proslavila široko daleko – africké lvy. Pak se postupně rozrůstala. Některé stavby, jako pavilón velkých koček, vyrostly ve skutečně rekordním čase. Zatímco na konci 19. století zabíral zoopark jenom tři hektary, dnes se rozkládá na 27 hektarech.
Díky nezměrnému úsilí následovníků hostinského a také slabosti Němců pro zoologické zahrady se zařízení na Pfaffendorfer Strasse dokázalo vyhrabat i z bolestných důsledků obou světových válečných katastrof. Celosvětový ohlas si zahrada, kterou ročně navštíví více než dva milióny zájemců, získala dlouholetým navýsost úspěšným chovem velkých koček.
V zoo se mimořádně daří tygrům, kterým ve volné přírodě hrozí vyhubení.
Dodnes tu úspěšně odchovali více než dva tisíce lvů. Lipští králové zvířat se dostali dokonce zpátky do některých zoologických zahrad a soukromých rezervací v jejich původní domovině jižně od Sahary.
V saském městě přišlo na svět také 340 tygrů ussurijských. Obdobným výsledkem se nemůže pochlubit žádné jiné chovatelské zařízení. Největší poddruh pruhované velké kočky čelí ve volné přírodě i nadále nebezpečí vyhubení.
Nové tisíciletí přineslo lipské zoologické zahradě další významnou změnu. Jednu z nejuznávanějších zoo v Evropě už zcela vlastní město. „Místo řady menších expozic chceme postupně vybudovat zoologickou zahradu budoucnosti, tvořenou většími celky přibližujícími přírodu v různých částech světa,“ vysvětluje Jörg Junhold, který zařízení již patnáct let řídí. „Říkáme jim pracovně světy a dosud jsme jich otevřeli šest.“
Největší deštný prales v Evropě
Historickou vstupní branou lipské zoo prošlo v loňském červenci víc než 200 tisíc návštěvníků. Přišli si prohlédnout největší chloubu zahrady – supermoderní pavilón Gondwanaland.
„Řada evropských zoologických zahrad přibližuje návštěvníkům život v tropech. Naším cílem bylo však ukázat, jak vypadá tropický deštný prales hned ve čtyřech světadílech – v Americe, Asii, Africe a Austrálii, které celé nebo jejich části před 200 milióny lety tvořily jeden jediný superkontinent – Gondwanu,“ zamýšlí se Michael Ernst, který má nový pavilón na starosti po odborné stránce.
„Jsme jediným místem mimo Austrálii, kde můžete vidět dravého vačnatce kunovce tečkovaného. Pro Pražany to nebude až takové lákadlo, ale v Gondwanalandu si spokojeně hoví i jediný varan komodský žijící v Německu.“
Jedinečná ukázka tropů, která nemá v Evropě obdoby, vznikla na místě opuštěného továrního komplexu z časů NDR. Tvůrci nejnovějšího pavilonu lipské zahrady se skutečně rozmáchli. Expozice se tyčí do výšky 35 metrů a zabírá 16 500 čtverečních metrů, což odpovídá více než dvojnásobku plochy fotbalového hřiště.
Stálou teplotu v rozmezí 22–28 °C a 60–100 % vlhkost udržuje nejen výkonná vzduchotechnika, ale i důmyslný strop haly. Ten není skleněný, ale skládá se z celkem 407 umělohmotných vaků, které se dají různě nafukovat: vnitřní prostředí haly se reguluje i takto netradičně. Do haly se vejdou současně dvě tisícovky návštěvníků, kteří se aspoň na chvíli promění v novodobé světoběžníky.
Expozice se tyčí do výšky 35 metrů a zabírá 16 500 čtverečních metrů, což odpovídá více než dvojnásobku plochy fotbalového hřiště.
Na interiéru pavilónu se nešetřilo. Dnes tu najdete na 17 tisíc živých tropických rostlin a 300 živočichů 40 různých druhů, od tropických mravenců až po africké hrošíky liberijské či černobílé tapíry čabrakové pocházející z jihovýchodní Asie.
Slogan, že svět tropů a subtropů zaútočí na všechny vaše smysly, nepřehání. Stejně jako v opravdovém pralese zvířata nejdříve spíše tušíte a slyšíte. Kaučukovník vedle obrovského umělého stromu navrženého špičkovými sochaři, který funguje jako rozhledna, se zatím vytáhl do výšky 12 metrů, ale již dnes dosahuje hmotnosti čtyř naložených nákladních automobilů.
Návštěvníky láká umělý vodopád i procházka po speciální visuté dřevěné lávce umístěné ve výšce 12 metrů nad zemí, dnes ještě nad korunami stromů. Ve stylové lodi se mohou projet po umělé řece, které se říká Gamanil, což je slovo složené z počátečních písmen veletoků Gangy, Amazonky a Nilu.
Přispěli i příznivci
- Náklady na futuristickou stavbu se v konečném součtu vyšplhaly na 66,8 miliónu eur (1,7 miliardy Kč).
- Podělily se o ně zoologická zahrada, město Lipsko a spolková země Sasko.
- Téměř dva milióny eur (51 miliónů Kč) vybrali příznivci zoo mezi sebou a ve veřejných sbírkách.
- Od slavnostního výkopu po otevření Gondwanalandu uplynuly pouhé čtyři roky.
V části obývané nočními živočichy žila také největší celebrita lipské zoo – legendární šilhavá vačice Heidi, která měla na sociální síti početný klub fanoušků.
