Jak na dokonalý den na Maltě? Postačí vám auto a 50 eur

Je to staré známé cestovatelské pořekadlo – nejhezčí fotky pořídíte v době, kdy ostatním teprve zvoní budíček na snídani. Neváhejte a přivstaňte si. Zejména v létě jsou totiž rána tou nejlepší možnou dobou nejen na procházky po městech, ale třeba i na koupání. K tomu, abyste za den stihli vidět to nejzajímavější z Malty, budete potřebovat automobil a padesátieurovku v kapse. Dopřejete si totiž pravou esenci ostrova v koncentrované dávce. Jasně, pokud nejste blázni, rozložíte si to třeba na prodloužený víkend. Ale proč si jednou nezkusit, že je něco takového možné?

Řízení vozidla na Maltě je samostatným zážitkem, který nelze doporučit dvěma skupinám lidí. Cholerikům, a pak také všem ostatním. Řízení vlevo je jen drobný detail, se kterým se za pár desítek minut poperete. Horší to už ale bude s tím, jak se na Maltě jezdí. Po projetí několika kruhových objezdů získáte pocit, že by vám ostatní řidiči snad dělali myšky, i kdybyste řídili tank. Po pár minutách rezignujete už i na klakson, protože to stejně nic nezmění. I proto tedy vyrazte směrem na severozápad ostrova už před ranní špičkou.

Pláže u strážní věže Għajn Tuffieħa jsou vyhlášené a právě brzké ráno je ideální denní dobou pro jejich krátkou okupaci. Poměrně úzká, ale o to oblíbenější a dlouhá je pláž Singita, která už při pohledu od věže zaujme exotickým vzezřením. Úkryt před ostrým sluncem však nabízí jen přilehlá restaurace. Při odjezdu kolem deváté ráno počítám lidi na pláži. Překvapeně napočítám přesně tři a jeden místní juniorský fotbalový tým v poklusu. Doba koronavirová zanesla do turismu i drobné výhody. Jindy velmi oblíbená pláž nyní ve švech rozhodně nepraská.

Z pláže Singita to máte pak už jen coby kamenem dohodil k jedné z nejznámějších atrakcí Malty, vesnici Pepka námořníka. Tato vesnička vznikla za účelem natáčení hraného filmu z roku 1980 a po natáčení na místě zůstala. V dnešní době funguje jako zábavní park a disponuje také poměrně dobrým přístupem do moře a mnoha nafukovacími šílenostmi pro děti. Otevřeno je od půl desáté ráno a plný vstup vyjde na 15 eur. Většina turistů, zejména těch cestujících bez dětského doprovodu, se však spokojí s pořízením pár fotek zvenčí.

Až vysrknete dopolední kávu a zjistíte, že ciferník na vašich hodinkách ukazuje desátou hodinu, můžete pozvolna vyrazit na jihozápad ostrova udělat si fotku na útesy Dingli. Netřeba se však déle zdržovat a už po jedenácté si splňte takovou malou povinnost a za osm eur se vyjeďte loďkou podívat do známé Modré jeskyně. Nejlepší tyrkysový efekt je kolem poledne. Není to ten nejúchvatnější pohled, který jste pravděpodobně v životě viděli, ale za poměrně rozumnou sumu jde o hezký krátký výlet lodí a barva vody vskutku není špatná. Z přilehlého pobřeží si však výhled na toto místo vychutnáte také dobře.

Jakmile udeří poledne, není nejlepší nápad procházet se po venku. Slunce bývá kousavé a teploty se v létě umějí vyšplhat pořádně vysoko. Nejlépe se tak před ním schovat do nějaké z restaurací v hlavním městě Valletta nebo v nedalekém Birgu, kde se můžete příjemně najíst v nějaké z restaurací v marině. Až dojíte, vyberte si, co navštívit v okolí, ale jistě nic nezkazíte prohlídkou hypogea Ħal Saflieni. A protože je slunce ještě vysoko, zajeďte se smočit na jihovýchodní cíp ostrova.

Cesta na St. Peter’s Pool je vozem trochu složitější, a pokud pojedete autem s nižším podvozkem, asi mě budete trochu proklínat. Nicméně právě toto místo je velmi populární na skoky do vody a pozorování západů slunce. Ale pokud se mě budete ptát, kde na ostrově jsou nejkrásnější, hlasoval bych pro již zmíněné útesy Dingli. Majitelé jachet a plachetnic často rádi kotví nedaleko St. Peter’s Pool u krásných skal na Ras il-Fniek, v zátočině Il-Ħofra ż-Żgħira.

Až se dosyta vykoupáte, tak vyjeďte ve směru Mosta, přímo do nitra ostrova. Tam se totiž ukrývá úchvatná rotunda, jejíž návštěvu byste během návštěvy Malty neměli vynechat. Ale pozor, otevřeno mívá jen zhruba do půl šesté. Neoklasicistní rotundě v Mostě dominuje obří kopule, která patří k těm největším na světě.

Velmi známý je příběh z druhé světové války, kdy na rotundu německý bombardér svrhnul roku 1942 tři bomby. Dvě se odrazily od střechy a nevybuchly. Třetí však prorazila vršek kopule a vletěla přímo dovnitř, kde v tu dobu čekalo asi 300 osob na odpolední mši. Jako zázrakem však půltunová bomba neexplodovala. Britští vojáci ji posléze deaktivovali a vyhodili do moře. I tuto událost připomíná nedaleká podzemní výstava, která je v ceně pětieurového vstupného.

Když už začne zapadat slunce, vyrazte do blízké Mdiny na pohodovou hodinovou procházku úchvatným starým městem schovaným za hradbami. Jinak běžně přecpané romantické uličky jsou letos poloprázdné a skutečně vybízejí k tomu, abyste je líným krokem křižovali a již přemýšleli nad tím, kde se usadíte k večeři. Nejrozumnější je asi popojít několik set metrů do sesterského města Rabat, kde je dobrých restaurací mnoho. I proto jsou Mdina s Rabatem oblíbeným cílem turistů pro celodenní výlety. Utratili jste jen asi 50 eur a přitom můžete s klidem říci, že jste za den poznali Maltu skoro tak dobře jako většina návštěvníků ostrova za několik dnů.

A jak je to s aktuální situací ohledně koronaviru na ostrově? Malta zatím zvládá situaci skvěle. Od počátku pandemie covid-19 nezaznamenala ani tisíc případů nákazy. Někoho by mohlo zaskočit, že jen 30. července bylo nových případů bezmála sto. Minutové hledání na internetu však odhalí, že na vině je loď migrantů, z nichž většina byla koronavirem nakažená.

Ač je tendence nákazy na ostrově mírně zhoršující, aktivních případů je na ostrově méně, než činí denní přírůstek případů v ČR. Vezme-li se v potaz nízký počet obyvatel ostrova, je situace srovnatelná s tou v České republice. Roušky jsou povinné na letišti, ve veřejné dopravě, v taxících, ve většině obchodů a i na některých turistických pamětihodnostech, zejména pak těch podzemních a uzavřených. Na ulicích, plážích a v restauracích se ale můžete nadechnout zhluboka.