Článek
Příroda se ostrovu postarala i o další poklad, který tvoří bohatství ostrova. Pověstný bílý kámen, něco mezi vápencem a mramorem, který se už několik staletí těží u městečka Pučišča na severní straně ostrova.
Jako stavební materiál je natolik proslulý, že ho z Brače vozili až do Ameriky, když ve Washingtonu stavěli Bílý dům. Používal se také na stavby a rekonstrukce významných budov v mnoha evropských metropolích. Navzdory svému jménu není bračský kámen jen bílý, jsou v něm odstíny šedé, zlatavé, růžové.
Bílý kámen, který se těží u městečka Pučišča, vozili až do Ameriky, když ve Washingtonu stavěli Bílý dům.
Kámen na Brači lámali už Římané a v lomu nad obcí Splitská je ve skále z oněch dob vytesána postava Herkula. Pokud nemáte znalého místního průvodce, nenajdete nejen Herkula, ale ani někdejší lom.
Ke škodě ostrova se málo ví o jeho dějinách. Přesněji řečeno, ví se toho dost, ale na rozdíl od již jmenovaných Hvaru a Korčuly, nedokázal Brač své dějiny „prodat“ a učinit z nich další z důvodů, proč by tam návštěvníci měli jezdit.
Brač je ostrov pokladů, ale zdá se, že mu chybí schopnost a ochota se o ně náležitě starat.
V osadě Škrip ve vnitrozemí se na návsi povalují dva sarkofágy z římských dob, které by byly ozdobou každého muzea. Kostelík sv. Jadra ze šestého století u silnice do Škripu byl před dvěma léty zchátralým stavením, z něhož se drolily kameny a padaly do vysoké husté trávy, kterou byl zarostlý.
Na Korčule si zakládají na tom, že je to jedno z míst, kde se možná narodil benátský dobrodruh a cestovatel Marco Polo. Na Brači se narodila osobnost mnohem významnější – Helena, která svého syna, římského císaře Konstantina, přiměla k tomu, aby křesťanství povýšil na oficiální náboženství své říše a tím vlastně většiny západního světa.
Do Chorvatska cestuje ročně asi 800 tisíc Čechů. I sem se vyplatí uzavřít připojištění, jinak platíme vysokou spoluúčast.
Je s podivem, že na Brač nepřicházejí procesí křesťanů z celého světa, aby vzdali hold té, která se přičinila, že přestali být pronásledováni a mečem trestáni za svou víru.
Poklady v pustině
Poslední představený kláštera v Blace, nejzapadlejším místě, které si člověk umí představit, Nikola Miličič, zemřel v roce 1963. Zůstaly po něm v té pustině, kam se člověk dostane jen pěšky, vzácná a bohatá knihovna, mohutný Zeissův hvězdářský dalekohled, klavír, obsáhlá vědecká korespondence a stohy ročenek, které mu ještě donedávna posílala americká Národní astronomická společnost.
Rady na cestu
Při cestě do Chorvatska je třeba počítat s vyššími náklady nejen na pohonné hmoty, ale také na dálniční poplatek ve Slovinsku. Týdenní je za 15 eur, ale pokud někdo jede od pátku do další neděle, zaplatí 30 eur.
Letos konečně nebudou cestu do Dalmácie komplikovat tunely Mala Kapela a Sveti Rok, kde jsou již průjezdné oba tubusy.
V případě nehody
Nehodu je třeba oznámit policii (tel. 92). V každém případě si majitel vozidla musí vyžádat od policie protokol o nehodě a poškozeném vozidle. Bez tohoto protokolu nelze z Chorvatska vycestovat.
Výše pokut za nejčastější dopravní přestupky, jimiž je nesprávné parkování, překročení rychlosti, nebezpečné předjíždění nebo nedání přednosti, se pohybuje od 500 až po několik tisíc kun. V přestupkovém řízení je policie oprávněná zadržet cestovní pas až na 48 hodin.
V oblasti Dalmácie působí letos i čeští policisté. V případě potřeby poskytnou kontakt jejich chorvatští kolegové na číslech 92 nebo 112.
Trajekty
Z pevniny se lze na Brač dostat trajektem ze Splitu do Supetaru nebo z Makarské do Sumartinu. V obou případech trvá cesta necelou hodinu, ale trajekty ze Splitu plují častěji.
Sezónní konzuláty
Do 15. září fungují na pobřeží Jadranu dvě sezónní konzulární jednatelství, na něž se mohou občané ČR v nouzi obracet. Jedno je ve Splitu (tel. 21 344 866, mobil 91 612 1660) a druhé v Rijece (tel. 512 125 15, mobil 916 121 560).
Odkazy
www.croatia.hr – oficiální stránky Chorvatského turistického sdružení v chorvatštině, němčině a v angličtině; obsahují obecné i turistické informace o zemi;
www.croatia.hr – oficiální stránky Chorvatského turistického sdružení v chorvatštině, němčině a v angličtině; obsahují obecné i turistické informace o zemi;
www.croatia.hr – oficiální stránky Chorvatského turistického sdružení v chorvatštině, němčině a v angličtině; obsahují obecné i turistické informace o zemi; www.htz.cz – stránky pražského zastoupení Chorvatského turistického sdružení; jsou v češtině, najdete na nich podobné údaje jako na předchozí adrese a navíc řadu informací, zaměřených především na české uživatele;
www.croatia.hr – oficiální stránky Chorvatského turistického sdružení v chorvatštině, němčině a v angličtině; obsahují obecné i turistické informace o zemi; www.htz.cz – stránky pražského zastoupení Chorvatského turistického sdružení; jsou v češtině, najdete na nich podobné údaje jako na předchozí adrese a navíc řadu informací, zaměřených především na české uživatele;
www.croatia.hr – oficiální stránky Chorvatského turistického sdružení v chorvatštině, němčině a v angličtině; obsahují obecné i turistické informace o zemi; www.htz.cz – stránky pražského zastoupení Chorvatského turistického sdružení; jsou v češtině, najdete na nich podobné údaje jako na předchozí adrese a navíc řadu informací, zaměřených především na české uživatele; www.adriatica.net – je adresa, ale i název největší chorvatské on-line cestovky; její stránky jsou i v češtině, nabízí stovky ubytovacích zařízení na celém pobřeží, informace o pobytových místech a mnoho dalších;
www.croatia.hr – oficiální stránky Chorvatského turistického sdružení v chorvatštině, němčině a v angličtině; obsahují obecné i turistické informace o zemi; www.htz.cz – stránky pražského zastoupení Chorvatského turistického sdružení; jsou v češtině, najdete na nich podobné údaje jako na předchozí adrese a navíc řadu informací, zaměřených především na české uživatele; www.adriatica.net – je adresa, ale i název největší chorvatské on-line cestovky; její stránky jsou i v češtině, nabízí stovky ubytovacích zařízení na celém pobřeží, informace o pobytových místech a mnoho dalších;
www.croatia.hr – oficiální stránky Chorvatského turistického sdružení v chorvatštině, němčině a v angličtině; obsahují obecné i turistické informace o zemi; www.htz.cz – stránky pražského zastoupení Chorvatského turistického sdružení; jsou v češtině, najdete na nich podobné údaje jako na předchozí adrese a navíc řadu informací, zaměřených především na české uživatele; www.adriatica.net – je adresa, ale i název největší chorvatské on-line cestovky; její stránky jsou i v češtině, nabízí stovky ubytovacích zařízení na celém pobřeží, informace o pobytových místech a mnoho dalších; www.uamk.cz – i motoristé, neregistrovaní v systému ÚAMK, naleznou na stránkách zajímavé a užitečné informace, které se při cestě na Jadran mohou hodit;
www.croatia.hr – oficiální stránky Chorvatského turistického sdružení v chorvatštině, němčině a v angličtině; obsahují obecné i turistické informace o zemi; www.htz.cz – stránky pražského zastoupení Chorvatského turistického sdružení; jsou v češtině, najdete na nich podobné údaje jako na předchozí adrese a navíc řadu informací, zaměřených především na české uživatele; www.adriatica.net – je adresa, ale i název největší chorvatské on-line cestovky; její stránky jsou i v češtině, nabízí stovky ubytovacích zařízení na celém pobřeží, informace o pobytových místech a mnoho dalších; www.uamk.cz – i motoristé, neregistrovaní v systému ÚAMK, naleznou na stránkách zajímavé a užitečné informace, které se při cestě na Jadran mohou hodit;
www.chorvatsko.cz – stránky, které podávají ucelený přehled o pobřeží Jadranu s množstvím praktických informací, jako jsou tabulky vzdáleností, trasy pro motoristy, aktuální počasí apod.
Brač je ostrovem pokladů, ale zdá se, že tím, co mu chybí je schopnost, ochota a vůle se o své poklady náležitě starat, zvelebovat je a zpřístupnit těm, kteří by byli ochotní se kvůli nim na ostrov vydat.
