Italský ostrov Ischia láká na barevné pláže a léčivé prameny

Lidé vyhledávali ostrov odnepaměti, nalezly se tam doklady o osídlení z doby kamenné i bronzové, pobývali tam Řekové i Etruskové a Féničané. V raném středověku přišli Římané a ti se střídali tu s osmanskými Turky, tu s dobyvateli aragonskými, švábskými. Každý, kdo si mířil podmanit Sicílii a kraj kolem Neapole, si ke svému panství přibral Ischii.

Cizinci i Italové z pevniny sem míří v hojném počtu (kolem šesti miliónů lidí ročně) i dnes. Přicházejí na rozdíl od dávných nájezdníků v dobrém a jsou zdrojem největších příjmů ostrovní pokladny.

Vzhledem k tomu, že cesta trajektem z Neapole trvá něco přes hodinu, odskočí si na jednodenní výlet na Ischii i mnozí z těch, kteří tráví dovolenou na blízké pevnině.

Za vidění stojí na ostrově archeologické muzeum s exponáty z období řeckého osídlení a překrásný botanický park La Mortella.

Tím, kvůli čemu tam jezdí nejvíce návštěvníků, jsou termální prameny. Svůj vlastní termální bazén má každý větší hotel. Léčebné vlastnosti zdejší vody jsou lidem známy mnoho set let. Dokonce se říká, že bolestivé onemocnění zad – ischias – má původ svého názvu ve jménu ostrova.

FOTO: Profimedia

Je-li to pravda, nikdo neví, místní lidé rádi vyprávějí o svém „ráji“ pohádky. Podobně například tvrdívají pánům v letech, že jim voda vrací mužné síly. A vzhledem k tomu, že v útulných kavárničkách, z nichž večer zaznívají tklivé písně italských tenorů, tančí převážně postarší páry, něco na té pověsti možná je.

Každopádně však lékaři potvrzují, že koupele pomáhají na nemoci pohybového ústrojí, bolesti páteře, revmatické a astmatické potíže, lupénku či gynekologická onemocnění. O tamní vodě se říká, že má nejvyšší radioaktivitu v Evropě a v některých bazénech se proto nedoporučuje koupání dětem.

Většina pramenů má teplotu mezi 30 až 40 stupni Celsia, ale najdou se zde i takové, kde se voda blíží bodu varu. Mimořádně přitažlivá je zdejší středomořská strava, založená na rybím mase, zelenině a vynikajících způsobech přípravy těstovin.

Milovníci červeného vína zase nemohou přehlédnout plnou chuť místních odrůd, kterým dodává hebkost i vůni sopečná půda a žhnoucí slunce. Kulinářské zážitky si běžně vychutnávají i čeští návštěvníci, protože ceny se až zase tolik neliší například od pražských restaurací.

Vzhledem ke svému vulkanickému původu nabízí Ischie pláže všech barev, od bílého, jemného písku přes zlatavý odstín až po šedočernou. Záleží, kam a z jakých hornin kdysi soptící jícen zrovna vyvrhl lávu. Dnes již je ostrov klidný, turisté nemusejí mít obavy. Poslední erupci zde zaznamenali v roce 1302.

Některé pláže jsou veřejné, jiné mají ve správě hotely či soukromí nájemci. Na nich se od návštěvníků vybírá vstupné (poplatek za lehátko a slunečník). Oplátkou za vstupné nabízejí větší čistotu, hygienické zařízení a možnost občerstvení v příjemném plážovém baru. Termální prameny však vyvěrají i na mnoha volně přístupných místech či přímo na mořském břehu.