Italové si užívají prázdná muzea. Někteří i poprvé po desítkách let

Fronta do Vatikánských muzeí by byla v tuto roční dobu už pěkně dlouhá. Teď měří jen několik metrů. Mezi čekajícími lidmi je i Maria Grazia, která dorazila se svými dvěma dospívajícími syny.

„Byla jsem tu jednou před 30 lety a moji synové nikdy,“ uvedla dlouholetá obyvatelka Říma, jež si nepřála uvést příjmení. „Vždy se mi zkrátka zdálo příliš komplikované dostat se dovnitř,“ svěřila se.

Koronavirus, jehož se Itálie stala prvním evropským ohniskem, postavil zemi do bezprecedentní situace. Zemřely desítky tisíc lidí a mnozí přišli o práci.

Během uplynulých týdnů se po čtvrt roce uvolnila opatření a postupně se otevřely i památky a muzea. A jelikož je země přístupná pouze občanům Evropské unie, mají Italové doslova životní příležitost zhlédnout místa, kvůli kterým do jejich vlasti míří celý svět, ve zcela nevšední atmosféře.

„Byla jsem tady už tak šestkrát či sedmkrát, ale tohle je doslova poprvé, kdy si mohu umělecká díla prohlédnout bez tlačení se s hordami turistů,“ řekla Patrizia Poggiová, která pracuje v nedalekých Kapitolských muzeích jako dozorkyně. Také ona byla jednou z prvních, která se do Vatikánských muzeí po jejich neplánové pauze vydala.

Jako spousta dalších Římanů chtěla využít menšího počtu návštěvníků, zejména v téměř prázdné Sixtinské kapli, kde turisté s nadšením obdivují Michelangelovy fresky na stropě.

Běžně do Vatikánských muzeí zavítá kolem 20 tisíc lidí denně, během nejfrekventovanější doby i 29 tisíc, uvedla ředitelka instituce Barbara Jattová. Po otevření se počet rezervací pohybuje mezi jedním a dvěma tisíci.

Kvůli čtvrtroční uzavírce přišla muzea o zhruba 38 milionů eur, což je přes miliardu korun. Teď proto přizpůsobila otevírací dobu, aby Italové, kteří jsou novou cílovou skupinou, měli čas dorazit po práci.

Na návštěvu láka také florentská Galleria degli Uffizi, kterou před pandemií procházelo na deset tisíc lidí denně. Rezervace v prvním týdnu po znovuotevření spadly na tisíc, o víkendu jich bylo kolem 2100.

„Tak nízká čísla jsme neviděli od 50. let minulého století,“ posteskl si ředitel instituce Eike Schmidt a doplnil, že instituce kvůli uzavření přišla o skoro 20 milionů eur — přes půl miliardy korun.

Neobvyklá povaha pandemie dělá ze znovuotevření muzea historickou anomálii, píše server CBC. Galerie byla totiž za své působení zavřena jen třikrát — během druhé světové války, kvůli florentským povodním v roce 1966 a pak kvůli bombovému útoku mafie, který se odehrál těsně před institucí v roce 1993. Po každé z těchto událostí se nicméně počty návštěvníků navýšily.

Tentokrát to však Schmidt neočekává. „Do měst, jako jsou Florencie nebo Benátky, přicházejí lidé z celého světa zhlédnout jen omezený počet pamětihodností. Je nutné na jejich mapu přidat i další atrakce,“ myslí si Schmidt.

Města plánují strategii takzvaného pomalého turismu. V podstatě jde o to, aby se návštěvníci více rozprostřeli po městě a navštívili i méně známá místa. Podle starosty Florencie Daria Nardelly je třeba změnit styl a model cestovního ruchu. Město například zakáže vjezd do centra výletním autobusům, ale také výstavbu nových hotelů.

„Musíme nabízet nový druh cestovního ruchu a pomalý turismus je dobrá strategie. Nechceme denní turisty, kteří tu stráví tři hodiny, udělají pár fotek a kteří nechodí do muzeí a restaurací. Pokud chcete poznat Florencii, musíte v ní chvíli zůstat a prožít ji,“ uzavřel Nardella.