Hlavní obsah

Itálie: Malebné lyžování se zárukou pohody

Novinky, Radek Holub (Snow.cz)

Itálie má pro české lyžaře silné kouzlo i přesto, že mnohé rakouské areály jsou bližší a často i modernější, francouzské větší a švýcarské mají třeba ještě monumentálnější panorama. Itálie má ale slunce a hlavně pohodu.

Foto: Peter Santer

Itálie nabízí mimo jiného sluncem zalité svahy.

Článek

Při pohledu z české kotliny leží nejatraktivnější lyžařské destinace Itálie na severovýchodě země, zejména v Dolomitech — jednak je tam velmi hustá koncentrace středisek, navíc se jedná o velmi vděčné středně náročné terény na loukách nebo v lesích v polohách do 2 500 m n. m., zarámované nádhernými skalními věžemi a stěnami.

Kdo chce neomezené lyžařské možnosti, zamíří do jednoho ze čtyř centrálních údolí Dolomit (Alta Badia, Val Gardena, Arabba a Val di Fassa), jimiž prochází výletní okruh Sella Ronda, které propojuje zhruba 500 km sjezdovek — větší lyžařské území v Itálii nenajdete. Velmi oblíbené jsou ale i „menší“ areály s 20 až 50 km sjezdovek, výjimečně i více v údolích Fiemme, Eisacktal nebo Pustertal.

Naopak slavná olympijská Cortina d´Ampezzo s více než 100 km sjezdovek, ne však plně propojených, mezi nejoblíbenější nepatří – může za to kromě zastaralejší infrastruktury hlavně nedostatek cenově příznivého ubytování, lyžařsky a krajinově je ale Cortina přesto nezapomenutelný zážitek.

Rodinné areály i vysoké štíty

V nejvýchodnější části Dolomit se nacházejí menší, dalo by se říci rodinná střediska jako Sappada nebo Tarvisio, která lákají nižšími cenami a dobrou dostupností i z Moravy.

Na západ od Brennerské dálnice se tyčí ještě jedny „Dolomity“, přesněji řečeno horská skupina Brenta, v níž se táhne poměrně celistvé pásmo sjezdovek od Marillevy a Folgaridy přes Madonnu di Campiglio až po Pinzolo. Zdejších 150 km sjezdovek je kompletně propojeno lanovkami, takže přestože terény jsou převážně méně náročné, užije si tu i zdatnější lyžař, který rád cestuje.

Velmi oblíbené je i nedaleké Passo Tonale se svými pestrými terény završenými ledovcem a cenově atraktivním ubytováním v blízkosti sjezdovek.

Třetí nejvýznačnější lyžařskou oblastí Itálie je Alta Valtellina při švýcarských hranicích, kde leží vysokohorské areály Livigno a Bormio — vynikají „surovější“ krajinou, ale díky nadmořské výšce i přírodní sněhovou jistotou a dlouhou sezonou.

Foto: Peter Santer

Údolí Schnalstal leží na jihotyrolské straně Ötztalských Alp.

Mezi méně známá místa patří jihotyrolské údolí Vinschgau při hranicích s Rakouskem, kde může zaujmout malý, ale působivý ledovcový areál Schnalstal nebo nově propojené areály v sedle Reschenpass.

Poměrně velké a významné areály má i severozápad Itálie podél francouzských hranic – 400 km propojených sjezdovek nabízí olympijské Sestriere, je však z Česka už příliš vzdálené, aby přitáhlo větší množství lyžařů. To samé platí o střediscích na úpatí čtyřtisícového Mont Blanku, Matterhornu či Monte Rosy, kde se nacházejí nejvysokohorštější střediska jako Cervinia, Courmayeur nebo freeridová Mekka Alagna Gressoney.

I v Itálii pracují na tom, aby střediska „vyrostla“ a nabízela tak větší množství sjezdovek. Podobně jako v Rakousku k tomu dochází hlavně propojováním stávajících areálů lanovkami a někdy i novými sjezdovkami. Nevznikají tak většinou obří lyžařské houpačky se stovkami kilometrů sjezdovek, vzájemně se spojují spíš malé areály, aby vytvořily jeden „méně malý“ nebo středně velký – právě takové jsou přitom velmi oblíbené u rodin s dětmi, protože zůstávají ještě dostatečně přehledné, přitom se v nich zabaví i náročnější jezdci.

Příkladem je třeba „dvojstředisko“ Gitschberg Jochtal na severu Dolomit, které před sedmi lety semkla propojovací lanovka, díky níž společný areál nabízí okolo 50 km sjezdovek. Letos na Gitschbergu postavili místo staré sedačky a vleku novou kabinkovou lanovku, která obslouží hlavně sjezdovku pro začátečníky a lyžařské školy, ale také náročnější terén, kde přibude jedna zcela nová červená sjezdovka. Do budoucna plánují areál rozšířit i na dosud nevyužitý vrchol Kleingitsch.

Foto: Andrea del Frari

Kronplatz má moderní lanovky, výkonné zasněžování a perfektně upravené sjezdovky.

V minulých letech se plně lyžařsky propojily areály údolí Val di Fassa, do té doby rozdrobené do menších center, nebo areály Helm a Rotwand v údolí Pustertal, které jsou centrem „nové“ lyžařské oblasti Tre Cime, jež má ambice budoucím propojením s rakouským Sillianem vyrůst až na více než 150 km sjezdovek.

Než bude projekt propojení schválen, modernizují se mnohé stávající lanovky — letos tak starou dvojsedačku na Helmu nahradí nová luxusní vyhřívaná 6sedačka, v příštích letech přijdou na řadu další zastaralé lanovky. Aby byl areál ještě přívětivější pro méně zdatné lyžaře, budují se nové lehčí sjezdovky a „objížďky“ náročných úseků – letos se tak lyžaři budou moci vyhnout černé sjezdovce do Sextenu nebo si užít novou lehkou modrou sjezdovku na Rotwandu.

Letošní novinkou je také propojení areálu Schöneben a Haider Alm v sedle Reschenpass, na hranici jihotyrolské Itálie s rakouským Tyrolskem, čímž se vytvoří středně velký komplex s 65 km sjezdovek. Lanovka povede z obce St. Valentin, od stávající stanice lanovky na Haideralm, šikmo svahem přes mezistanici a navazující, rovněž nově vybudovanou kabinku Höllental do vrcholových partií Schönebenu. Zpět se lyžaři svezou po nové, atraktivní, široké červené sjezdovce Höllental s krásným výhledem na jezero Reschensee, z níž bude odbočovat přejezdová cesta k mezistanici propojovací lanovky.

Nové lanovky se letos dále staví v Livignu, kde šestisedačka obslouží lehkou sjezdovku v sedle Passo d´Eira místo vleku, nebo v San Martinu di Castrozza v Dolomitech, kde kabinka nahradí pomalou sedačku, směřující z města k horské louce Malga Ces. V údolí Schnalstal přibyde nová lehčí varianta sjezdu do údolí, v malém areálu Rosskopf pod Brennerským průsmykem pak zcela nová sjezdovka do údolí.

Val di Fiemme: sázka na jistotu

Údolí Val di Fiemme je českými lyžaři opravdu velmi oblíbené — málokteré jiné středisko totiž tak dokonale reprezentuje vše, co je pro lyžařskou Itálii typické. Sjezdovky jsou široké, mírné i sportovnější a uspořádané do menších až středně velkých areálů, pokrytých společným skipasem. Slunce v průměru svítí dva ze tří dnů sezony a horské chaty lákají k zastavení v každé druhé zatáčce.

Foto: Profimedia.cz

Val di Fiemme je mezi Čechy jedno z nejpopulárnějších míst v Itálii.

Náročnější lyžaři si užijí dlouhé sjezdovky z hory Alpe Cermis, výletníci zase budou rádi prozkoumávat členitý areál na úpatí horského skaliska Latemar. Pro začátečníky jsou nejvhodnější mírné terény v Bellamonte, kde jsou perfektně vybavené parky a hřiště i pro nelyžující prťata. Ve všech areálech jsou i snowparky, zábavné překážkové dráhy nebo měřené závodní slalomy. A kdo dostane chuť na „nejlepší“ lasagne v Itálii, může navštívit chatu Paion v Alpe Cermis. Jednodenní skipas v hlavní sezóně na 100 km sjezdovek Val di Fiemme stojí rovných 50 eur (1300 korun).

Kronplatz: dokonalost jedné hory

Dvouačtvrttisícová hora Kronplatz je výkladní skříní moderních lanovek, výkonného zasněžování a perfektní úpravy sjezdovek, které jsou tu nadprůměrně široké a přehledné. Kdo si rád užívá lyžování v jeho „hi-tech“ podobě, bude na Kronplatzu nadmíru spokojen.

Kromě lyžování na více než 100 km sjezdovek láká Kronplatz i nevšedními atrakcemi, jako je třeba muzeum horolezce Messnera přímo na vrcholu – budova, navržená architektkou Zahou Hadid, je přitom zčásti „zapuštěna“ do nitra hory a návštěva muzea je tak zážitkem i z tohoto pohledu. S cenou 57 eur (1480 korun) na den lyžování patří Kronplatz k jedněm z nejdražších středisek nejen v Dolomitech, ale i v celých Alpách.

Sella Ronda: nejvíce sjezdovek pohromadě

Sella Ronda není jen jedinečný lyžařský výlet po panoramatech Dolomit, při němž na okružní trase překonáte čtyři údolí a čtyři průsmyky. Je to hlavně ohromná síť sjezdovek o celkové délce 400 km, mezi nimiž sice převládají ty středně náročné, ale zdatný lyžař najde i mnoho strmých černých tratí.

Velmi příjemným místem pro pobyt je Alta Badia, kde najdete i mnoho klidnějších a velmi pohodových terénů, rozprostřených po horských loukách s nádhernými výhledy. Alta Badia je přitom velmi atraktivní i pro milovníky gastronomie, neboť zde působí několik michelinských kuchařů a s jejich delikatesami se můžete seznámit během lyžování i na horských chatách. Jednodenní superskipas na celou oblast Dolomit přijde dospělého na 61 eur (1590 korun), děti do 16 let mají zhruba 30 % slevu a děti do 8 let lyžují, jako téměř všude v Itálii, zdarma.

Schnalstal: únik z civilizace

Hluboko v Ötztalských Alpách se v údolí Schnalstal ukrývá působivý vysokohorský areál s ledovcem a malou hotelovou vesničkou přímo na svém úpatí. Širokánské, lehké i středně strmé sjezdovky ve výšce od dvou do tří tisíc metrů jsou zasazené do monumentální horské kulisy daleko od měst a civilizačního ruchu. Díky tomu je Schnalstal i v hlavní sezóně jedním z klidnějších lyžařských areálů, kam se dá utéct před masami turistů. Jeden den lyžování na zdejších 30 km sjezdovek vychází na 45,5 eur (1180 korun).

Výběr článků

Načítám