Indonésie staví nové hlavní město. Bude to „udržitelná lesní metropole“

Projekt na vybudování nového hlavního města odstartoval už v polovině loňského roku, po přípravě prostoru se nyní naplno rozjely samotné stavební práce. Úřady tvrdí, že Nusantara bude futuristická metropole, v jejímž centru budou stát lesy a parky, ale i obnovitelné zdroje energie nebo chytrá řešení v otázce odpadu.

„Nusantara je městem zítřka,“ tvrdí předseda úřadu pro nové hlavní město Bambang Susantono. „Zamysleli jsme se také nad rámec toho, co se dnes děje, a chceme se pokusit vypořádat s věcmi, které jsou v tuto chvíli možná stále futuristickou záležitostí,“ okomentoval Susantono.

Nové hlavní město má být dvakrát tak velké jako New York; ten má rozlohu 783 kilometrů čtverečních. Metropole má do dokončení sice daleko, klíčové budovy by ale měly být hotové do srpna příštího roku, kdy má proběhnout také inaugurace.

Ochránci životního prostředí a aktivisté projekt ostře kritizují a tvrdí, že se negativně podepíše na indonéské krajině. Už jen z důvodu, že kvůli výstavbě nechaly úřady vykácet značnou část lesa. Dwi Sawung, specialista na infrastrukturu z nevládní enviromentální organizace Indonesian Forum for Living Enviroment, tvrdí, že vláda nevzala v potaz unikátní přírodu ostrova Borneo, kde město vzniká.

„Stavba by neměla procházet místy, kudy migrují zvířata. Ta měla být nejdříve přemístěna, teprve pak měla začít konstrukce. Jelikož ale pospíchají, tak prostě začali stavět, aniž by zvířata přestěhovali,“ tvrdí Sawung s tím, že nové hlavní město ovlivní také místní domorodé obyvatelstvo, které už ztratilo část svého území kvůli urbanistickému rozvoji.

Lídrem místních domorodců je Sibukdin, podle nějž vláda sebrala lidem pozemky násilím a nevyplatila jim za ně ani adekvátní cenu. „Přejeme si zůstat v této enklávě. Nechceme prodávat naši půdu a někam se stěhovat,“ uvedl Sibukdin.

Vláda se podle agentury AP přitom zavázala, že bude domorodé obyvatele respektovat a ztrátu jejich domova jim vykompenzuje. Úřady měly ověřit nároky lidí na půdu, problém ovšem je, že pozemky se v kmenech předávají z generace na generaci bez jakýchkoli písemných potvrzení a smluv.

„Myslím, že je přesvědčíme a vysvětlíme jim, jaká je budoucnost města. Snad pochopí, že to děláme pro dobro všech,“ dodal ke stížnostem domorodců Susantono.