Článek
Nedaleko slavného mauzolea se nachází průmyslové město Ágra a ropná rafinerie, úroveň znečistění je tak vysoká. Naposledy podstoupil Tádžmahal ošetřující proceduru v roce 2008.
Procedura s bahnem je údajně založena na tradičním způsobu, kterým si indické ženy udržovaly přirozený lesk tváře. Obklad z bláta by do sebe měl nabrat drobné nečistoty.
Podle zástupců vládní agentury budou postižená místa stavby natřena dvoumilimetrovou vrstvou jílu, která se přes noc nechá zaschnout. Zbytky hlíny jsou pak odstraněny měkkými nylonovými kartáči a omyty destilovanou vodou.
Památník velké lásky
Tádžmahal nechal postavit indický císař Šáhdžahán v roce 1648 na památku své milované manželky Mumtáz Mahal po její smrti při porodu čtrnáctého dítěte. Stavba trvala 22 let a zapojilo se do ní na 20 000 dělníků.
Mauzoleum, jehož barva se mění podle postavení slunce, bylo v roce 1983 zařazeno na seznam kulturních památek UNESCO. V roce 2007 ho zvolili hlasující v internetové anketě za jeden z novodobých divů světa.