Indická yagya – rituální oběť bohům a vyrovnání energií

Základ celého obřadu tvoří rituálně čistý oheň, zapalovaný na k tomu speciálně upraveném místě. Do ohně potom za doprovodu manter či védských liturgických textů přikládají účastníci obřadu obětované máslo, obilí či rýži a jiné druhy poněkud neobvyklého paliva, jejichž skladba se bude lišit podle druhu a účelu samotného rituálu.

Může se jednat o malý rituál s jedním knězem a jeho pomocníkem, na druhou stranu při mnohých yagyách se účastní desítky pomocníků s přesně stanovenými úkoly. Obřadem yagyi slaví své zasvěcení duchovní osoby, yagya tvoří součást svatebního rituálu, kde oheň hraje roli nejvyššího svědka. Jejím dalším účelem může být uzdravení nemoci, úspěch při podnikání či při jiné činnosti žadatelů, kteří také za provedení speciálního obřadu a spálení cenných ingrediencí platí mnohdy pro nás nepředstavitelné částky.

Za účelem rituálu přijíždějí do Indie zájemci zejména z Ruska a Ukrajiny, kde podobně jako v Indii oddanost náboženské víře stále zcela nevymizela a na svém osudu tak s důvěrou mohou zapracovat zejména zámožní podnikatelé či političtí činitelé.

V Česku nás spíše než odevzdanost duchovním disciplínám a víra v osudové působení ritů zajímají vědecká vysvětlení a odhalení podstaty celého jevu. Podívejme se tedy s jakou silou vlastně rituál na své účastníky a další osoby vlastně působí. Aby mohla síla ohně proudit do všech světových stran, vytvoří se před samotným konáním rituálu na jeho místě symetrické ohniště z vyskládaných cihel, ozdobených barvami a květy.

Jelikož při pálení bude proměněno na popel značné množství hmoty, uprostřed vyhloubí tvůrce ohniště hlubší jámu. Na podpálení ohně se užívá dřevo – na většině území Indie vzácné a velmi cenné. Oheň a hoření dalších vhazovaných složek zajistí zejména esence rituálu – přepuštěné máslo, čili ghí.

Je naprosto nutné, aby vše přidávané do hořícího ohně pocházelo z čistých zdrojů, nelze tedy spálit na tak posvátném místě odhozené papírky, jiné odpadky ani oharek z cigarety. Také účastníci se dostaví na obřad pečlivě omytí ve vypraném či docela novém oblečení, zvláště kněz představující hlavní osobu obřadu koupe před jeho započetím celé tělo.

V různých fázích obřadu pak mnohonásobně dochází k omývání rukou i pití vody. Voda z Gangy má zejména duchovní očistné účinky, pro naše účely jsme ovšem i tuto vodu filtrovali a až pak teprve věřili, že nám její vypití prospěje, nebo alespoň neublíží.

Naopak k ohni se mohou přidávat po obvodě ozdoby, květy, hořící svíce či vonné tyčinky. Celkové působení soustředěné mentální energie člověka a energie uvolňované postupně z hořících dřev, obilnin a plodů vyrovnává síly přírodních živlů.

Do vzájemné harmonie tak mají dospět oheň, voda, vzduch i země, v některých případech se pálí devět druhů dřeva, aby nastoupila vyrovnanost devíti planet sluneční soustavy.

Výslovnost a dikce odříkávaných textů připomíná u nás již zapomenutou časomíru: zpěvné uspořádání veršů do stejně dlouhých či intonací rozeznatelných úseků přináší vibrace a libozvuk stejnoměrnosti. Na konci každého úseku se pak opakuje výraz obětování – „svahá“, při jehož zvuku do ohně přidávají všichni účastníci naráz jeho vzácnou krmi. A účinky?

Mnozí lidé, zejména Indové, přistupují ke konání obřadu s dokonalým odevzdáním a podléhají pak principu, podle něhož víra uzdravuje. Naopak se značnou rezervou přistupující účastníci obřadu či nováčci nic netušící a šokovaní mohou být poněkud překvapeni důsledky obřadu, za který původně nebyli ochotni dát zlámanou grešli.

Swami Sacchidanandaprem, žijící nyní v Čechách, vypráví, jak se stavěl proti pořádání nákladných rituálů, aby se zastal důvěřivě platících účastníků a ochránil je před podvodným zneužitím. Až když k jeho knězi ve vesnici přišel neplodný pár, protože žena neměla podle lékařského vyšetření vyvinutou dělohu, ale po obřadu počala a porodila zdravé dítě, vydal se podle svých slov Swami za knězem a požádal jej o zasvěcení do obřadu.

O určitých účincích na naše vědomí svědčí i samotné pocity účastníků při konání obřadního ohně, kdy se vzduch najednou pročistí a atmosféra nezvykle projasní. Na působení vzájemného vyrovnání energií může být použita také technika vyskládání barevného obrazce – z obarvené rýže tak Swami umístí před ohniště pravidelnou mandalu s vizuálním účinkem pro jeho pozorovatele.

V jiném případě, kdy se konal obřad naštěstí v prostoru ze stran i seshora ohraničeném pletivem, se nechaly jeho průběhem přitáhnout také přihlížející opice, které obklopily drátěné stěny ze všech stran, a když ohňový obřad vrcholil, s rámusem vyskakovaly na plechovou střechu nad ohništěm a přehlušovaly zpěv manter vydatnou vřavou a prudkými nárazy do střešní krytiny.

A tak ponecháme na každém, aby si pro sebe vyjasnil své stanovisko anebo vůbec nepropadl zaujetí rituálem, který někteří provádějí s cílem zavděčit se bohům a odevzdat jim v pokoře zápalné oběti, zatímco jiní mají předem spředené plány a za účelem jejich naplnění pořádají tuto ryze účelovou úlitbu osudu.

Pro všechny ale platí, že když už nezbývá mnoho způsobů pomoci, v nouzi se vyplatí soustředěná aktivita s předem vyjasněným úmyslem, ať už se jedná o ohňový obřad za asistence kněží či třeba řešení vlastními silami. Potom se může stát, že naše úsilí dospěje k cíli, který se mohl zpočátku jevit snad jen jako zázrak...