Článek
„Chceme ukázat všem ženám na světě, že to jde,“ prohlašuje třiačtyřicetiletá Brazilka Roberta Siaová, která kuchařkám šéfuje. Přestože je vystudovaná a má za sebou roky práce jako bankovní úřednice v Brazílii, v Británii neměla šanci najít bez kontaktů a zkušeností práci. Po několika letech, které trávila doma výchovou syna, se setkala se zakladatelkou Mazi Mas. „Byl to pro mě opravdový most, který mi umožnil vymanit se z úplné izolace,“ vysvětluje.
Ceviche (pokrm z ryb oblíbený v přímořských oblastech Latinské Ameriky) či turecký zákusek Borek Ezgi — multikulturní jídelníček nabízející íránskou, etiopskou, brazilskou, peruánskou, nikaragujskou, senegalskou a tureckou kuchyni, na níž si mohou hosté pochutnávat od úterý do soboty v divadle Ovalhouse jižně od Temže.
Restaurace, která pravidelně mění místo, odvozuje svůj název od tradičního řeckého pozvání „Elate na fate mazi mas“, tedy „Přijďte se s námi najíst“. Zakladatelku Nikandre Kopckeovou inspirovala její řecká kojná, jejímž snem bylo otevřít si pekárnu.
Prosperující partnerství
Restaurace Mazi Mas vznikla v roce 2012. Od letošního jara až do konce roku zdarma využívá prostory divadla Ovalhouse. Předtím působila v prostorách jiného divadla v Hackney nebo se vařilo na soukromých večírcích, zvláště v londýnském muzeu moderního umění Tate Modern.
Restaurace platí jen účty za plyn a elektřinu, ale žádné nájemné. Výměnou za to se alkoholické i nealkoholické nápoje nakupují v baru Ovalhouse, který byl dlouho místem, kde si dávali dostaveníčko politici.
Podnik má rovněž partnerství s firmou Emmaüs UK, která dodává židle a stoly. Ty si pak vždy koncem měsíce mohou zákazníci koupit. Díky tomu může restaurace platit kuchařkám, které pracují na poloviční úvazek, hodinovou mzdu 9,5 libry (asi 350 Kč), tedy mnohem více, než je minimální mzda v zemi, tedy 6,50 libry (240 Kč).
„Mazi Mas nám dává příležitost šířit naši kuchyni a kulturu,“ říká Peruánka Marlith Tenazioa Del Aguilová, která připravuje z lokálních bioproduktů pokrmy typické pro její vlast. Del Aguilová mívala vlastní restauraci s diskotékou na peruánské pláži, ale v Británii jí bránila v získání zaměstnání jazyková bariéra. „Hodně jsem se tu naučila,“ svěřuje se Azeb Woldemichaelová z Etiopie, která vaří po jejím boku. Tyto zkušenosti ji přibližují k jejímu snu: otevřít si vlastní kavárnu.
Není jediná
Mazi Mas je více než restaurací. Je jakýmsi inkubátorem, kde ženy nabývají zkušeností, aby si později mohly založit vlastní podnik. „Jsme také jakýmsi politickým hlasem: usilujeme o práva běženců, o uznání jejich existence a přínosu ve společnosti,“ říká sedmadvacetiletá Němka Mara Kleinová, která má na starosti rozvoj podniku.
Mazi Mas má úspěch — každý večer je téměř plno. Jejího příkladu využívá další restaurace, která bude otevřena ve čtvrti Shoreditch počátkem příštího roku. Další takový podnik má uvítat hosty v polovině příštího roku.
Podobná restaurace již existuje v Sydney, kde pracují jen žadatelky o azyl. „Nyní zakládáme Mazi Mas v Berlíně a další v Leedsu, na severu Anglie,“ dodává Kleinová. O projektu se rovněž diskutuje ve východofrancouzském Lyonu.