Ideální destinace pro Čechy? Chorvatské město, kde pivo teče proudem

Paříži se přezdívá město lásky, italské Tivoli je zase město rozkoše. Jaképak asi pojmenování by sedělo Osijeku s jeho mírami 90-90-90? Leží devadesát metrů nad mořem, studna pivovaru Osječko je stejně hluboká a do stejné výše se k nebi tyčí i věž zdejší katedrály. Pravda, v pase je hlavní město Slavonie trochu baculatější. Omluvenkou může být to, že Osječko je vůbec nejstarší pivovar v celém Chorvatsku.

Osijek je hlavní město Slavonie, historického regionu v jihovýchodní části Chorvatska. Najdete ho v krásném údolí Dunaje na řece Drávě. Dominantou města je pevnost Tvrda ve tvaru velké nepravidelné hvězdy.

Se stavbou městského opevnění započal po osvobození města od osmanských vojsk generál baron Johann Stephan von Beckers. Cíl výstavby byl zcela zřejmý. Zabezpečit, aby už město nikdy nepadlo do tureckých spárů, jako tomu bylo předešlých více než sto šedesát let. Další dvě staletí pak byla Tvrda multietnickým městem, které oblékalo výhradně barokní šat.

Kromě domácích obyvatel tu žilo mnoho Švýcarů, Bavorů, Moravanů, Italů, ale i Francouzů, Maďarů a Bulharů. Názvy ulic byly pojmenované buď podle vojenských objektů, nebo podle řemeslných činností, které tu kvetly. Hezkými příklady jsou třeba ulice Kasárenská, Komisařská, Sklenářská či Měřičská. Barokní citadela brzy získala pověst nejmodernějšího vojenského opevnění ve střední Evropě. Ještě více se ale šuškalo o samotném baronu Beckersovi. Ten měl v životě přesně dvě vášně. Těžko říci, která převažovala.

První Beckersovou srdcovkou byly pevnosti jako takové. On je prostě miloval. Zvláště pak tu osijeckou budoval s neskutečnou houževnatostí. Jeho posledním přáním bylo, aby ho pohřbili v jejích zdech. Možná tu skutečně leží někde mezi Vodní bránou a Vodní věží.

„I když byl baron srdcem voják a ze všeho nejvíce mu voněl střelný prach, neodolal křivkám jisté Marie. Měl smůlu. Nebyl její jediný. Marie byla prostitutka v místním hostinci, který tu stojí dodnes. Však si ho můžete prohlédnout při mé komentované prohlídce s názvem Vojáci, hostince a prostitutky,“ zve na nevšední procházku městem průvodce Stanislav Subotic.

Být v Osijeku vojákem nebo prostitutkou v době monarchie znamenalo zajištěný příjem. Živnost lehkých žen byla legální a o práci nebyla nouze. O vojáky bylo vždycky dobře postaráno. Třeba v Korunní pevnosti, jež sloužila jako karanténa pro muže, kteří se vraceli z evropských bojišť. Než mohli odejít do hlavní pevnosti za řekou, dostávali tu dobré jídlo, hodně piva i pravidelný přísun prostitutek.

Osijek patří mezi cyklistická města stejně jako třeba Amsterdam nebo Kodaň. Prohlédnout si nejlepší památky města na kole tu není problém. Navíc se vám pojede snadno, protože v cestě není žádný kopec. Cyklostezka vede podél hlavních komunikací i vedle promenády kolem Drávy. Dovezete se například k vyhlášené pláži Copacabana, kde v horkých dnech můžete svlažit tělo i hrdlo. Pokračovat budete přes elegantní zavěšený most pro pěší a cyklisty, který je v noci krásně osvětlený.

Pokračovat budete na Hlavní náměstí, kterému vévodí katedrála sv. Petra a Pavla. Pyšní se hned třemi zajímavostmi. Byla postavená v rekordním čase, samotná stavba trvala pouhé dva roky. Stejný čas potom zabraly práce v interiéru.

Až budete uvnitř, zvedněte hlavu. Spatříte speciální oblouk. Zatímco všechny ostatní mají gotický tvar, jeden jediný je zvlněný v muslimském stylu. To aby se tu lidé muslimského vyznání cítili dobře. Osijecké hlavní náměstí se od ostatních v Evropě liší ještě v jedné věci. Nejsou tu žádní holubi. Je to proto, že na střeše katedrály hnízdí sokoli a ti se o klid dole už postarají sami.

Osijek má i jedno roztomilé spojení s Českem. Jde o místní tramvajový systém, který je vůbec nejstarším v Chorvatsku. Původní elektrický vůz, který v roce 1926 vyrobila plzeňská Škodovka, je dodnes funkční. Momentálně prochází rekonstrukcí a brzy bude zase v provozu.

Zatímco si turisté v Dalmácii pochutnávají na mořských rybách, milovníci jejich sladkovodních sester jezdí do Slavonie. Kam se hrabou úpravy našeho kapra na recepty z kapra vytaženého z divoké řeky. Vřele doporučuji restauraci Čarda u Baranjece. Je zařízená v tradičním slavonském stylu, kdy se vaří na otevřeném ohni, a zaručuji, že nebudete vědět, kterou rybí specialitu si objednat. Jestli pečeného sumce, tolstolobika, okouna, nebo vyhlášený kapří perkelt.

Na večeři v romantickém stylu naopak doporučuji zajít do lodní restaurace Projekt9. Osijecké nebo spíše slavonské restaurace obecně mají jednu velmi milou přednost. Ceny jsou dramaticky nižší než ve zbytku země a porce přibližně pro dva Otesánky.