Článek
Hrad i zámek najdeme v pošumavské krajině, na kopci (548 m n. m.) u Janovic nad Úhlavou. Herec Pavel Liška, který vtipně namluvil jízdu našeho výletu na GPS, nám nakonec radostně sdělil na parkovišti v podhradí, že: „sláva hurá výletu, nezmokli jsme, už jsme tu …a koukejte vypadnout z auta!“
Minulost i současnost gotického hradu
Poprvé se o tomto poměrně impozantním gotickém hradu dozvídáme z doby druhé poloviny 13. století. Jeho úkolem bylo střežit obchodní stezku ze Železné Rudy do Bavorska. V druhé polovině 19. století byl k hradu Klenová přistavěn novogotický zámek, komplex dalších obytných a hospodářských budov, sýpka a kaple sv. Felixe.
Majitelů objektu bylo hodně, od Přibíka z Klenové (15. století) po Jiřího Haranta z Polžic a Bezdružic (16. století), kterému se tady na Klenové narodil i Kryštof Harant, vzdělaný muž, cestovatel a lingvista, působící ve službách Rudolfa II., vyznavač víry podobojí, který byl v r. 1621 popraven jako jeden z 27 českých pánů na Staroměstském náměstí v Praze. Od poloviny 17. století byl hrad pustý a v následujícím století byl připomínán už jen jako trosky.
O jeho uchování se zasloužili další majitelé. Hrabě Stadion-Thannhausen dal postavit zámek a zakonzervoval celou zříceninu. Není nezajímavé, že jedním z majitelů byla do r. 1951 i významná malířka 20. století Vilma Vrbová-Kotrbová, jejíž maminka byla za svobodna Snížková a jméno Snížek je uváděno jako poslední majitel hradu.
Z dílny sci-fi umělců
Vrbová-Kotrbová je snad také potomek Felixe Heintschela, rytíře z Heineggu, který byl rovněž majitelem Klenové. Jeho jméno nese také novogotická kaple sv. Felixe, kterou na jeho počest nechala v těsné blízkosti Klenové vybudovat jeho žena. Hrad a zámek pak přešly do majetku státu.
Prohlídka mohutného hradu je individuální a stojí opravdu za to prozkoumat každou jeho část, dokonce i sklepení. Vyhlídka z věže, pod níž byla kdysi hladomorna, nabízí úžasný pohled na Šumavu a Klatovy. Všude v parku a v okolí hradu vykukují moderní kovové plastiky, vypadající jako z dílny scifi umělců.
Kdo pocítí únavu, nemusí zoufat, neboť se v areálu zámku nachází restaurace a k odpočinku vybízí řada laviček s výhledem na impozantní hrad. Čilý ruch zaznamenává hrad a zámek Klenová celý rok, kdy se v hradním areálu konají koncerty a divadelní představení, například v červenci vystoupí skupina Toxique. Nechybí ani na srpen plánovaný historický šerm v podání skupiny Morgana von Maxberg.
Prostorná zámecká galerie
První kroky nás od vstupní brány na hrad Klenová zavedou do zámku a jeho prosvětlené a příjemné galerie výtvarného umění, kde byly soukromé prostory zámeckých pánů.
Galerie se nachází v prvním patře (sem vystoupáme po „dubovém schodišti“ kolem obrovského obrazu s madonou od neznámého vlámského malíře), kde v moderně upravených bílých prostorách vystavuje řada umělců, v červenci např. Irena Jůzová. V každé z místností galerie najdeme mohutná kachlová kamna, která jsou pokaždé jiná a pokaždé nádherná.
V přízemí zámku jsou reprezentativní místnosti s dobovým nábytkem, na jejichž výzdobě se podílel český malíř Josef Navrátil. K vidění jsou tady díla Filly a Švabinského. Úchvatné prostory s nádherným nábytkem jsou korunovány svatební místností, kde je možno prožít ne zrovna pompézní, zato dokonale romantickou svatbu. Renesanční budova purkrabství nese zase řadu zrekonstruovaných fresek a erbů patřících i Harantu z Polžic a Bezdružic. V blízkosti purkrabství se nachází i soukromá „modrá“ kaple.
Další výstavu můžeme absolvovat v celém prostoru sýpky v podhradí, před kterou stojí realistická plastika ztepilého býka v životní velikosti. Probíhají zde výstavy prací dětí z výtvarných škol ZUŠ Plzeňského kraje. Galerie sýpky má v plánu další letní akce, tentokrát společně s italskými mladými umělci.