Článek
Během parkování pod hradem vás možná jako první zaujme socha býka v nadživotní velikosti — je prvním z uměleckých děl, na která tu budeme v celém areálu narážet. Býk hlídá vstup do bývalé hradní sýpky, která je dnes také součástí galerie a pořádají se tu výstavy.

Od sýpky a pokladny se pak můžete pustit vzhůru podél pastvin s bílými i černými ovcemi k hradní bráně. Před ní děti návštěvníků dovádějí na jakési zprohýbané červené prolézačce. Než si při bližším pohledu všimneme, že se jedná o další umělecké dílo, nazvané Oharek ve tmě. Zřejmě s takovým osudem musel jeho tvůrce počítat.

Oharek ve tmě, zprohýbaná prolézačka je dalším příspěvkem do umělecké galerie.
Do hradu se pustíme první branou s fortnou, která pochází z dob romantických úprav v 19. století, kdy se o přestavbu hradu zasloužil mocný mecenáš, hrabě Stadion.
S průvodcem i bez
Na prohlídku máme možnost vydat se buď v doprovodu průvodce, nebo prozkoumat všechny tyto hradby, schody, sklepení a věžičky sami, a nechat se překvapovat dalšími uměleckými díly v jejich prostorách.

Na prohlídku se můžete vydat i s malými dětmi.
Jak se vlastně stalo, že právě Klenová se stala centrem výtvarného umění? Vděčí za to výtvarnici Vilmě Vrbové-Kotrbové, která na hradě nejen žila a tvořila, ale dokonce ho zakoupila.
Dnes je vedena jako poslední majitelka předtím, než hrad získal v roce 1951 stát. (Do své smrti v roce 1993 sem ovšem i nadále zajížděla na letní pobyty a malovala především dětské portréty.) Orientace na umění ovšem Klenové zůstala i poté.
V roce 1964 tu vznikla galerie, později spadající pod Klatovy, pořádaly se tu nejrůznější výstavy zdaleka nejen dobově poplatného umění, a v této orientaci se pokračuje i v posledních třiceti letech. Galerie Klatovy–Klenová se snaží zprostředkovat návštěvníkům kontakt se současným výtvarným uměním, českým i zahraničním, umístila sem například díla proslulého Jaroslava Róny.
Stadionova kaple
Umění je tu teď opravdu dost, na každém kroku. Na jednom z trávníků na hradbách například narazíte na sousoší objímající se dvojice, na dalším na bělostný okřídlený vůz. Ve sklepní místnosti natrefí te zase třeba na přepůlenou indiánskou kánoi, sochařské dílo skládající se z nafukujících se pneumatik či jakousi velikou mísu nazvanou Cesta. Fantazii a dotýkání se meze nekladou.

Z ochozů je krásný výhled na Šumavu.
Mezitím si můžete přečíst na tabulkách, co se v těchto místech kdysi nacházelo — například takzvaná husitská kaple, vybudovaná zdejším pánem Přibíkem, aktivním husitským válečníkem, a o něco dál zase kaple Stadionova, který se sem chodil modlit v dobách, kdy přestavoval zchátralý hrad na romantické sídlo.
Hranolová věž s hladomornou z 13. století je dominantou hradu a zároveň jeho nejstarší dochovanou součástí, proto její výstup určitě nesmíme vynechat. Z jejího vrcholu dohlédneme přes menší hory v okolí k Šumavě, k Malému a Velkému Prenetu a Ostrému.
Nejlepší dětské výtvory
Vevnitř ve věži najdeme výstavu dětských výtvarných děl, a to ne tak ledajakou. Už od roku 2004 se na Klenové každoročně pořádá přehlídka výtvarných oborů Základních uměleckých škol Plzeňského kraje. Nejlepší dětská díla potom získávají Zlatou, Stříbrnou a Bronzovou paletu paní Vilmy Vrbové-Kotrbové. A návštěvníci Klenové si tu pak vítězné kresby, malby či keramiku mohou prohlížet i v dalších letech. Zatím nejmladší vítězce byly čtyři roky, té nejstarší patnáct let.
Překvapí nás, že děti vytvářely i věci strašidelné — keramická obluda loupe očima dosti zlověstně a z kresby desetiletého chlapce Čeho se bojím, když v noci spím, jde hrůza… Díla šikovných dětí jsou již tradičně vystavena v hradní sýpce a návštěvníci se mohou zapojit do hlasování.

Klenová patří k nejstarším hradům u nás.
Ve vedlejším purkrabství se sgrafity můžeme potom navštívit nějakou z aktuálních výstav a následně se podívat na stálou expozici v přízemí zámecké budovy. A až budete mít kultury dost, můžete si zajít na příjemné občerstvení hned nad hlavní branou.
Hrad, zámek a galerie Klenová
Otevírací doba:
úterý až neděle: 9–17
červenec, srpen: pondělí–neděle: 9–18
gkk.cz